TESSA Nevím, jak dlouho jsem tam byla. Jezero leželo přede mnou klidné, temné jako tabule skla, odrážející stoupající měsíc a zlatavou oblohu nad ním, než se poslední stopy světla úplně vytratily. Oči jsem měla opuchlé – možná dokonce i trochu zarudlé. Plakala jsem příliš dlouho a teď jsem byla v tomhle stavu. Z mých rtů se vydralo tiché zasmání, když jsem zahlédla svůj odraz v tmavnoucí vodě. Vyp