V aule si ostatní prváci nemohli pomoct a nenápadně pokukovali po Elianě, která, jak se zdálo, rozzářila celou místnost, když se bez námahy mísila se skupinou vpředu. Její vybroušený úsměv a občasné uctivé kývnutí ji jen činily podmanivější. Doslova zářila, za boží milosti. Mezitím Willow Garcia, netušíc o hlubších dynamikách ve hře, sledovala scénu s tenkým závojem pohrdání. „Co je na tom tak zvl