Raketa se líně točila Elianě v ruce, když mrkla na Willow, stojící naproti ní, hravým, téměř posměšným pohledem. Její rty se zkroutily do malého úsměvu a pod okrajem klobouku nesl její výraz tíhu někoho, kdo je nad tím vším, jako bohyně shlížející ze svého piedestalu. Bylo to, jako by si v duchu říkala: "Opravdu je tohle všechno, co máš?" Willow si přitiskla ruku k nosu, oči se jí plnily slzami od