Už šli další čtyři desítky minut.
Eliana se zastavila na vrcholu malého kopce a zamžourala do dálky. Mezi stromy vpředu vykukoval praporek.
Zaplavila ji úleva, když poznala cílovou čáru.
"Ještě dvě minuty a jsme tam," řekla Eliana ostatním.
"Konečně!" zasténala Stella, svalila se na zem a mnula si bolavá lýtka.
V tu chvíli Livia, která vedle nich uždibovala oříškovou směs, zaslechla zezadu slabé,
















