Už šli další čtyři desítky minut. Eliana se zastavila na vrcholu malého kopce a zamžourala do dálky. Mezi stromy vpředu vykukoval praporek. Zaplavila ji úleva, když poznala cílovou čáru. "Ještě dvě minuty a jsme tam," řekla Eliana ostatním. "Konečně!" zasténala Stella, svalila se na zem a mnula si bolavá lýtka. V tu chvíli Livia, která vedle nich uždibovala oříškovou směs, zaslechla zezadu slabé,