„Ne, nechci,“ instinktivně odmítla Daisy. Během své nemoci si matně vzpomínala, co se té noci stalo. Emery ji nenutil; byla to ona, kdo si ho spletl s Devanem a vrhl se na něj. Ale to neznamenalo, že si ho chtěla vzít. Emery se na ni podíval a zdálo se, že jí vidí skrz. „Nezajímá to tvého přítele?“ V Daisyiných očích se mihl náznak smutku. ‚Samozřejmě, že ho to nezajímá,‘ zamumlala si v duchu. ‚Osoba, na které mu záleží, je Jade, ne já.‘ Emery řekl se škodolibým úsměvem. „Jsme oba svobodní. Tvoříme dokonalý pár, nemyslíš? Kromě toho, sňatek se mnou má víc výhod, než si dokážeš představit.“ Daisy se zvědavě zeptala: „Jaké výhody má sňatek s tebou?“ Emery pokračoval: „Moji rodiče už nežijí, což tě ušetří potíží s vycházením s nimi. Jsem zaneprázdněn prací a často cestuji, takže budeš mít spoustu osobního času. Vydělávám slušné peníze, takže se nebudeš muset starat o finance, a co je nejdůležitější…“ Odmlčel se a zvýšil hlas, aby vzbudil její zvědavost. „Devan mi musí prokazovat úctu.“ Daisy se ušklíbla. Emeryho postavení jí připomnělo, že je to prominentní osobnost obklopená nesčetnými lidmi, kteří se snaží získat jeho přízeň. Vzpomněla si, jak se Devan zmínil o projektu, na kterém chtěl spolupracovat s Potter Group. Za boží milosti by se jim to mohlo podařit. Daisy věděla, že výhody sňatku s ním jsou značné, a řekla: „Popřemýšlím o tom.“ „Dej mi svou odpověď do sedmi hodin večer,“ řekl Emery. Důvod, proč to znovu nadnesl, byl telefonát od jeho rodiny, která ho naléhala, aby se oženil. Protože Daisy nenáviděl, připadala mu jako dobrá volba. Když Emery uviděl taxík stále zaparkovaný dole, jeho tvář potemněla. „Už je to opravené?“ Xavi Potter se vyhnul Emeryho ostrému pohledu. „Mechanik řekl, že díly dorazí až zítra. Jakmile je bude mít, auto ti hned opraví.“ V den, kdy Emery jel vyzvednout Daisy, Xavi omylem narazil do svodidel u silnice kvůli lijáku. Musel pro Emeryho v nouzi zastavit taxík. Emery se zamračil. „Není k dispozici jiné auto?“ „Ostatní auta by tě mohla příliš zviditelnit…“ začal Xavi. „Jsi si jistý?“ zeptal se Emery. Xavi provinile sklopil hlavu. Kdyby Emery řídil taxík kvůli práci, jistě by to přitáhlo víc pozornosti než jakékoli jiné auto. Do stanoveného času zbývalo jen dvacet minut. Emery otevřel dveře auta. Právě když si Xavi oddychl úlevou, ozval se Emeryho chladný hlas a nechal ho bezmocného. „Tvoje prémie se snižuje na polovinu.“ Daisy stála u okna od podlahy ke stropu a sledovala, jak Emery nastupuje do taxíku, a ponořila se do myšlenek. Vzpomněla si, že v den, kdy ji vyzvedl z Cooke Villy, řídil stejný taxík. Byla šokována, že má ještě energii na to, aby si řízením taxíku přivydělával. Daisy se vrátila do svého pokoje a zvedla telefon, který Emery vypnul, aby si dobře odpočinula. Když ho zapnula, našla spoustu zmeškaných hovorů od Niamh, Jade a Devana. Daisy vytočila Niamhino číslo a hovor se rychle spojil. Začala: „Mami…“ Niamh ji vyhubovala: „Ty máš ale odvahu, co? Vyhubovala jsem ti, a ty jsi mě prostě zablokovala?“ Daisy se zamračila a chraplavým hlasem vysvětlila: „Nezablokovala jsem tě. Byla jsem nemocná a zmeškala jsem tvoje hovory.“ „Přestaň se vymlouvat!“ Niamh ani nenabídla slovo útěchy a nařídila: „Jade nabízí, že se s Devanem zasnoubí po tvé svatbě. Nech ji nezklamat. Domluvila jsem ti rande naslepo. Jdi se s ním odpoledne setkat. Pokud nebudeš mít námitky, vezmeš si ho.“ Tato slova zasáhla Daisyino srdce jako čepel. „Nechci se teď vdávat.“ Niamh řekla pevně: „Daisy, já tě informuji, neptám se na tvůj názor. Právě jsem ti poslala čas a místo. Jdi se s ním setkat!“ Daisy se smutně usmála. „Co když odmítnu?“ Niamh pohrozila: „Pak už nejsi moje dcera.“ ***** Ve 15:00 dorazila Daisy do kavárny Destiny. Niamh řekla Daisy, že její rande naslepo je talentovaný mladý muž ve třiceti letech, a Daisy ho okamžitě zahlédla sedět u okna. Byl docela tlustý a jeho polorozepnutá košile odhalovala jeho bujnou hruď. Pár pramenů jeho vlasů bylo úhledně učesáno doprava, což vypadalo směšně. Všimla si také, že si občas šťoural v nose. Daisy se cítila znechuceně. Nevěděla, jestli mu je třicet, ale rozhodně nevypadal jako „talentovaný mladý muž“. Daisy se začala divit, proč by ji Niamh seznámila s takovým mužem. S trpkým úsměvem odešla. I kdyby s ní Niamh přerušila vazby, nevdala by se za takového muže. Když se otočila, uviděla skupinu dobře oblečených mužů vycházejících z vedlejšího hotelu. Vedl je Emery, oblečený do stříbrnošedého dvouřadého obleku, vyzařující auru šlechty, díky které vyčníval z davu. Bylo pro ni těžké uvěřit, že by sekretářka mohla mít tak skvělou prezenci. Když Emery uviděl, že se dívá jejím směrem, Daisy se nervózně otočila a sepjala ruce, modlíc se, aby ji nepoznal. Její srdce vynechalo úder, když ucítila náhlou tíhu na rameni, a napjala se. Když Emery potvrdil, že je to skutečně Daisy, odfrkl si, jako by huboval zlobivé dítě: „Právě ses uzdravila z horečky. Proč si doma neodpočineš?“ Daisy neměla slov. Neodvážila se mu říct, že je na rande naslepo. Odvrátila pohled a řekla: „Jen jsem se šla nadýchat čerstvého vzduchu.“ Emery, který cítil její neklid, přimhouřil oči. „Přijela jsi až do této kavárny pět kilometrů od domova jen pro čerstvý vzduch?“ Daisy se odmlčela a nevěděla, jak odpovědět. Pak jí zavibroval telefon. Když uviděla ID volajícího, vyhrkla: „Souhlasím. Vezmeme se.“ Rozhodla se – raději si vezme Emeryho, než aby byla nucena vzít si náhodného muže. I když nepocházel z bohaté rodiny, byl pracovitý a dokonce pohlednější než Devan! Byla by to dobrá volba. Emery na chvíli zaváhal, pak se rychle vzpamatoval a otočil se, aby odešel. Daisy se na něj šokovaně podívala a cítila se zraněná, že její první vyznání lásky bylo odmítnuto. „Nechceš si mě vzít?“ zeptala se. Emery se otočil, podíval se na hodinky a řekl: „Radnice zavírá v půl šesté. Pokud nepůjdeme teď, nestihneme to.“ Daisy zůstala beze slov.