Olivie Emiliin projev byl dalším v pořadí, procítěný a plný emocí. „Olivii znám už roky a nikdy jsem ji neviděla na nikoho se dívat tak, jako se dívá na Alexandra. Je to, jako by nemohla uvěřit svému štěstí, což, budeme upřímní, je pochopitelné. Viděli jste ho?“ Smích se přelil davem. Alexander mi stiskl ruku, na rtech mu pohrával malý úsměv. „Ale vážně,“ pokračovala Emilia, její hlas zjemněl, „co