Anastasia si vzpomněla na den, kdy Wynne vyklouzla z postele a zavolala jí v brzkých ranních hodinách. "Wynne... Proboha, proč mi voláš v tuhle hodinu?" zamumlala Anastasia, její slova byla rozmazaná spánkem. "Sedíš? Na tohle si musíš sednout," šeptala Wynne vzrušeně. "Ne, jsem v posteli. Spala jsem, dokud jsi mě hrubě nevzbudila." Wynne předstírala, že je uražená, když řekla následující slova: "Takže nechceš znát tu vzrušující novinku?" Ana si odfrkla. "Stejně mi to povíš..." Odmlčela se. "Už jsem vzhůru. Co se děje?" "James a já jsme to udělali." Anastasia byla příliš ospalá na to, aby četla mezi řádky. "Co udělali?" zeptala se hloupě. "James a já jsme měli sex." Nastala vteřina ticha. "Gratuluji. Použili jste ochranu?" "Nemůžu si dovolit otěhotnět a jít na mateřskou dovolenou. Pan Wright by mě mohl rovnou vyhodit. Samozřejmě beru prášky... a použili jsme kondom." "Hej. Jen se ujišťuju!" odsekla Ana. "Když o tom tak přemýšlím... musíš na Damiena Wrighta neustále myslet, i když máš sex? Jen se ujisti, že tvůj sexuální čas nenarušuje jeho rozvrh?" žertovala. "Fuj, Anastasie," řekla Wynne plochým hlasem. "Teď se jdu připojit ke svému nádhernému příteli v posteli a užít si několik úžasných orgasmu, které mi dopřeje v následujících hodinách. Ty si můžeš užít noc schoulená ve své posteli... sama." Ana vybuchla smíchy. "Hej, hej. Promiň. Jen jsem žertovala. Nešťouchej do mého bolavého místa, když jsem tak unavená. Zítra ráno ti přinesu kafe. Vyrovná to náš dluh?" "Dobrá holka. Takže v deset se uvidíme." Anastasia zavěsila telefon a položila ho zpět na noční stolek. Zabořila obličej do polštáře a chvíli trvalo, než znovu usnula. Následujícího rána se Wynne vrhla na Anu a vylíčila jí všechny šťavnaté detaily svého zážitku. "Wynne, ještě víc detailů a budu se cítit jako voyeur," řekla tiše, když seděly v kavárně a popíjely kávu. Aně pípnutím telefonu přišla zpráva, která ji vytrhla z vzpomínek. Rychle napsala číslo svého pokoje a čekala. Několik minut bylo ticho, než uslyšela tiché zaklepání na dveře hotelového pokoje. Jednou se podívala na hodiny a usmála se, jak dochvilná Wynne stále je. Vstala, aby otevřela dveře, a našla Wynne s ponurým výrazem v obličeji. "Ahoj," řekla Anastasia s malým úsměvem. "Ahoj," odpověděla. "Nevzala jsi s sebou Jamese?" Wynne si povzdechla. "Myslela jsem, že tento rozhovor musí proběhnout bez publika." Ana přikývla s vědomím, že je to pro její vlastní dobro. Pokynula Wynne, aby vstoupila do pokoje. Když se přiblížila k posezení, uvědomila si, že pokoj je posetý hračkami. Plastový meč trčel mezi polštáři pohovky. Hračka policejního auta, kvůli kterému přišla o spánek, byla přímo v rohu stolu, připravená, aby o ni někdo zakopl. V rohu pokoje leželo kombinéza a vedle ní pár spodního prádla. "Promiň ten nepořádek. To je s tím dítětem," zamumlala Ana. "To je v pořádku," řekla Wynne tiše. Ana viděla v jejích očích něco, čemu nerozuměla. Pohled na všechny věci malého Alana před sebou jí musel dát najevo, jak naléhavá situace je. Ana nevěděla, jak v rozhovoru pokračovat, protože nic, co ji napadlo, by rozhovor neusnadnilo. A protože občas stále kojila, nepila ani alkohol. "Chceš něco k pití? Můžu zavolat pokojovou službu," nabídla přesto. "V tuhle hodinu nemůžu pít, ale asi něco potřebuju, abych rozhovor vůbec začala." "Chceš, abych objednala láhev vína?" Wynne okamžitě přikývla. Anastasia přešla k pohovce a uvolnila místo, aby se obě mohly posadit a promluvit si. Zvedla pevnou linku a rychle objednala láhev. Anastasia si nikdy nepředstavovala, že se bude muset s takovou situací vypořádat. Wrightovi byli vždycky ve zprávách a ona se ujistila, že nikdy nebude na stejném místě jako Damien nebo Wynne. Vždycky měla v úmyslu udržet Alana v tajnosti před všemi, zejména před Damienem. Čím více času ubíhalo, tím více si byla jistá, že se rozhodla správně. Právě teď, když seděla naproti své nejlepší kamarádce, začala zpochybňovat všechna rozhodnutí, která dříve učinila. Bylo fér zatajit dítě před jeho otcem? Asi ne. Ale bylo nemožné přijít za Damienem Wrightem a říct mu, že má syna, po tom, jak se k ní choval. Jednou s ním spala a ani nebyli ve vztahu. Nebyli si ani blízcí. Byla to tichá a pracovitá zaměstnankyně, která obdivovala šéfa z dálky a byla nejlepší kamarádkou jeho sekretářky. Občas si vyměnili pár slov, protože byla klíčovou postavou a prezentovala projekty na schůzkách. A možná... jen možná... byla jednou z mnoha žen, které s ním spaly... jen další úlet na jednu noc, a on jí důkladně zlomil srdce, aniž by věděl, jak moc se jí ten muž líbí. Zůstaly v tichosti, dokud do pokoje nepřinesli víno. Nalila Wynne sklenici a pak si nalila zázvorové pivo. Tiše popíjely své nápoje, než Wynne promluvila. "Zlatíčko, máš mi co vysvětlovat," naléhala. Ana si nebyla jistá, jestli si Wynne hraje, nebo je jen podrážděná. A nechtěla zjistit, co z toho to je. "Nevěděla jsem, že jsi něco měla s mým ŠÉFEM." "Neměli jsme," odpověděla Anastasia rychle. "No, vzhledem k tomu, že tvůj syn existuje, bych si dovolila s tím nesouhlasit."