Aně zakručelo v břiše, a to dost nahlas. „Už máš hlad?“ „Ano.“ Damien Aně podal svůj telefon. „Objednej si, co chceš.“ Než dojeli domů, poslíček už čekal na schodech. Sedli si na pohovku, rozložili si nádoby a popadli příbory. Ana si párkrát kousla a pak se podívala na Damiena. „Děkuju, že jsi se mnou sdílel Theu,“ usmála se. „Věděl jsem, že se ti tam bude líbit.“ „Líbilo. Bylo to jako dovolená. C