Damien nechtěl ztrácet čas s nastěhováním Any a Alana. Ale věděl, že to musí nejdřív probrat s Alanem. Když se ráno probudili, posadili ho během snídaně. „Alane,“ začal Damien, „pamatuješ si, jak ses mě ptal, jestli s námi bydlíš?“ Alan přikývl a nacpal si sousto chleba do pusy. „Chtěl bys, abys tady bydlel s námi, se mnou a s maminkou?“ „Jo,“ zazubil se s plnou pusou napůl rozžvýkaného jídla. „Mě