Damien nechtěl ztrácet čas s nastěhováním Any a Alana. Ale věděl, že to musí nejdřív probrat s Alanem. Když se ráno probudili, posadili ho během snídaně.
„Alane,“ začal Damien, „pamatuješ si, jak ses mě ptal, jestli s námi bydlíš?“
Alan přikývl a nacpal si sousto chleba do pusy.
„Chtěl bys, abys tady bydlel s námi, se mnou a s maminkou?“
„Jo,“ zazubil se s plnou pusou napůl rozžvýkaného jídla.
„Mě
















