Už jsem se chystala zvednout telefon, abych zjistila, kdo je odesílatel, když do místnosti vpadl Matthew a telefon mi vzal. Letmo na něj pohlédl a pak se na mě otočil. "To je Mel!" "Co se děje? Bojíš se, že něco zjistím?" Podezíravě jsem se na něj podívala a cítila jsem se nesvá, jako by něco nebylo v pořádku. Zpráva obsahovala pouze čtyři slova. "Už to zjistila?" To mi stačilo, protože to naznačovalo, že se druhá osoba obává, že něco zjistím. Zpráva také vykazovala náznak nejednoznačnosti, a tak jsem Matthewa zkoumavě pozorovala. Můj vnitřní pocit sílil, jak se moje předtucha stávala tíživější. Matthew se ledabyle zasmál a hodil telefon zpět na noční stolek. Pak mě vtáhl do náruče a políbil mě na rty se slovy: "Moc to řešíš! Netýká se to tebe, ale mé sestry Mel. Využívá mě jako krytí, aby od mámy vylákala peníze." Mel byla Matthewova mladší sestra, Melanie Murphyová. Od dětství byla slabá a nemocná, takže ji rodina vždy hýčkala a rozmazlovala. Chovala se také jako bohatá fiflena. Melanii bylo přes dvacet, ale nikdy nic nebrala vážně. Dokonce ani nechodila do školy a jen cestovala, jedla a bavila se. "Ty se snažíš od mámy vylákat peníze? Odkud si myslíš, že ty peníze bere?" vyštěkla jsem. Matthew se usmál, sehnul se a zvedl mě do náruče. Pak mi okusoval ušní lalůček, když se blížil k koupelně. "Jo, jo, to jsou všechno tvoje peníze. To se stane, když si vezmu tak úžasnou a chápavou ženu, jako jsi ty." Jeho slova jsem ocenila. V průběhu let jsem nikdy nebyla škrtná, pokud šlo o jeho rodinu, protože jsem věřila, že harmonická rodina vede k úspěchu ve všech snahách. Také jsem věřila v to, že se k ostatním chovám se stejnou laskavostí, jaké se dostává mně. Naše druhé kolo ve sprše smylo mé pochybnosti a křivdy. Udělalo mi to radost a uspokojení, když jsem ležela v Matthewově náruči. Tu noc jsem znovu nadnesla koupi domu v dobré školní čtvrti, což se pro mě stalo naléhavou záležitostí. V tomto malém bytě o rozloze 500 čtverečních stop jsme bydleli od svatby. Velikost mi nevadila, ale nechtěla jsem, aby Ava začínala v nevýhodě. Měla brzy nastoupit do školy, ale v okolí nebyly žádné dobré školy. I když jsme si v průběhu let našetřili peníze na nový dům, Matthew vždy říkal, že není kam spěchat. Chtěl najít nejlepší lokalitu v rychle se rozvíjejícím městě, abychom se nemuseli neustále stěhovat. Tentokrát se nehádal, když jsem to znovu nadnesla. Místo toho mě poplácal po rameni, políbil na čelo a řekl: "Dobře, najdu pro tebe vhodné místo, abys ses podívala, a pak se můžeš rozhodnout." Jeho odpověď mě potěšila a já jsem sladce usnula a snila o krásném velkém domě. Hned poté, co jsem následující den odvedla Avu do školky, mi zavolala moje nejlepší kamarádka Irvanna a řekla, že se chce sejít na našem obvyklém místě. Samozřejmě jsem okamžitě odpověděla a vzala jsem si taxík na dané místo. S Ivannou jsme si byly blízké, jako sestry. Mohly jsme se bavit o čemkoli, ale bylo vzácné, že mi zavolala. Koneckonců, byla to zaneprázdněná žena, která pracovala jako talent manager v mediální společnosti. Když jsem vešla do naší oblíbené cukrárny, uviděla jsem ji sedět v rohu a psát na notebooku. Ranní slunce na ni vrhlo klidnou záři, takže vypadala ještě krásnější. Zamávala na mě, když jsem se přiblížila, a já jsem si sedla a hravě se zeptala: "Proč máš dnes tolik volna? Dokonce jsi měla čas mě pozvat takhle brzy ráno." Ivanna protočila oči a odpověděla: "Nemůžu se o tebe zajímat?" "Haha, jistě že můžeš!" Sedla jsem si a usrkla kávu, kterou mi objednala. "Ale nejsi vždycky zaneprázdněná, zatímco já mám vždycky volno?" "Ha! Nestydíš se za to? Teď vidím jen to, jak tě Matthew rozmazluje. Neříkej, že jsem tě nevarovala, ale moc se nenamáhej. Snadno se z tebe stane blázen!" řekla Ivanna a upřeně se na mě podívala. Z nějakého důvodu mi z jejích slov poskočilo srdce. Podívala jsem se na ni a ledabyle se zeptala: "Jak to myslíš? V tvých slovech je něco víc, že?" Sklopila pohled na obrazovku počítače, jako by se snažila něco skrýt. "Ale nic! Jen si z tebe trochu dělám legraci." Po chvíli přemýšlení se na mě podívala a řekla: "Viděla jsem Matthewa předevčírem."