Ivanna se na mě soucitně podívala, zatímco já jsem na ni upřeně zírala. Snažila jsem se ze všech sil neplakat. „Chlo, nebuď smutná. Jsme v tom teď spolu,“ řekla a snažila se mě utěšit. Oči se mi zalily slzami a já jsem se vrhla do koupelny. Rychle jsem napsala Johnsonovi zprávu, umyla si obličej a vrátila se do pokoje. „Co bychom měli dělat?“ zeptala jsem se a hlas se mi chvěl. „J-jsem připravená