Tu noc jsem překonala své trauma a lehla si na poskvrněnou postel. Abych zůstala motivovaná, neustále jsem si opakovala, že překonání toho všeho je prvním krokem k mé pomstě.
Matouš se nade mnou naklonil a chtěl mě obejmout, ale odstrčila jsem ho. „Mám své dny. Neotravuj mě, prosím.“
Odstoupil a povzdechl si: „Vím, že je to moje vina, že jsi rozrušená. Prosím, nezlob se.“
„Jdi spát. Moje mysl je z
















