PŘED TŘINÁCTI LETY VIOLET Prošla jsem vchodovými dveřmi, školní tašku přehozenou přes rameno, a uvítala mě známá vůně domova. V domě bylo ticho, až příliš ticho, a tak jsem usoudila, že mamka je pryč. Táta byl v tuhle dobu vždycky v obýváku, buď četl, nebo procházel papíry pro svou firmu. Položila jsem tašku ke dveřím a zamířila chodbou dál. „Tati, jsem do…“ zavolala jsem, jakmile j