VIOLETA Tlumené světlo z noční lampičky proniklo do mých sotva pootevřených očí a trhnutím mě vytrhlo zpět do bdělosti. Zamrkala jsem, zvykala si na šero, a pomalu se zvedla do sedu, protáhla ruce, dokud jsem necítila tah uvolněných svalů. Tupá bolest v podbřišku tam stále byla, ale o poznání slabší. Ty křeče vždycky trvaly zhruba den a já se s nimi naučila žít. Tentokrát se ale objevily o dva týd