VIOLETA Byla tichá sobotní odpoledne. Táta a já jsme se usadili na gauči a sledovali jeden z jeho starých oblíbených filmů. Jemné bzučení televize naplňovalo místnost, jen občas přerušované naším smíchem. "Víš," řekl táta s úsměvem a rozcuchal mi vlasy, "když jsem byl v tvém věku, myslel jsem si, že je to nejlepší film, jaký kdy byl natočen." Uchechtla jsem se. "Vážně, tati? Je to trochu kýčovité.