Vivian cítila, jak jí pulzuje v hlavě, a podívala se na zvědavou skupinu žen před sebou. Chvíli o tom přemýšlela, ale nakonec jí nezbylo nic jiného, než se přiznat: "No, asi se vám budu muset přiznat. Vlastně jsem Finnickova manželka. Proto máme stejné snubní prsteny." V místnosti zavládlo hrobové ticho. Nikdo neřekl ani slovo. Náhle všichni vybuchli smíchy. "Haha! Vivian, ty jsi tak vtipná! Ty js