Když ji násilně otočil, s údivem si všiml slz stékajících po jejích tvářích. Vivian křičela z plných plic: „Pusť mě! Moje máma potřebuje operaci! Pusť mě!“ Finnickovy oči potemněly, ale nepustil ji. Místo toho ji prudce vtáhl do pevného objetí a rozkázal: „Vivian, uklidni se! I kdybys šla hned, nestihneš to včas. Zavolám Noahovi a pošlu ho do nemocnice.“ „Ne…“ Vivian instinktivně odmítla jeho nabí