Po obědě následoval čas na odpočinek. Kenneth si chtěl zdřímnout v pokoji pro hosty. Věděl, že by nebylo vhodné, aby si zdřímnul s Melanií ve stejné místnosti. Melanie ho však nechtěla pustit z ruky a roztomilým hláskem řekla: "Kenneth prosím, teď se bojím spát sama!" Chtěla, aby jí Kenneth dělal společnost. Po tom, čím Melanie prošla, bylo normální, že se u ní vyvinula nějaká forma posttraumatick