"Cože?" Xavier byl mírně rozzuřený. "Utratil jsem za ni statisíce. Čekáš, že budu žádat o tvůj souhlas? Obtěžovala ses vůbec spočítat, kolik miliard na mně rodina Joynerových vydělala?" Ačkoli jejich manželství bylo utajené, Lily si byla dobře vědoma toho, že její rodina z něj po svatbě neustále odčerpávala zdroje. Nicméně, nemohla to pochopit. "To je něco jiného! Jsme manželé. Jak se mi s ní můžeš srovnávat?" "Ty se s ní nemůžeš srovnávat!" Opovržení v jeho očích bylo jako ostnatá čepel, která se Lily zabodla hluboko do srdce, než ji vytrhl. "Peníze, které jsem za ni včera utratil, byly jen zlomkem jejích úspěchů. Jak by ses jí mohla vůbec vyrovnat?" Její srdce okamžitě pocítilo, jako by krvácelo a bylo naprosto roztříštěné. Lhostejnost v jeho očích byla něco, co nikdy předtím neviděla. Muž, který kdysi v jejím objetí v posteli ztratil kontrolu a šeptal jí sladké nic, jí teď připadal jako cizinec. "Proč sis nevzal ji místo mě, když je tak úžasná?" Její hlas se chvěl, jak jí do očí vhrkly slzy. "Nevybral sis mě proto, že jsi mě miloval?" Lily se pomalu rozmazávalo vidění slzami. Mohla rozeznat jen mlhavé obrysy jeho tváře, ale lhostejný výraz v jeho tváři byl nezaměnitelný. Viděla to velmi jasně. Bylo to, jako by se jí vysmíval za její nevinnost a naivitu věřit, že ji kdy miloval. Xavierova tvář potemněla netrpělivostí. "Už jsi skončila s tím mluvením?" Iracionální žena byla pro něj mimo rozum. Prošel kolem ní a pokračoval nahoru po schodech. Jeho vyhýbání se bylo poslední ranou, která roztříštila poslední zbytky jejího klidu. "Rozveďme se!" Podvědomě zavřela oči, jak jí ta slova unikla z úst. Sebrala veškerou svou sílu, aby je vyslovila. Manželství bez lásky nebylo něco, co chtěla! Xavier nikdy nezatahoval Sarah do konverzace a přisuzoval všechny jejich problémy jejímu nerozumnému chování. Nemusela mu ukazovat video, protože by to nic nezměnilo. Nepřiznal by to. Skončila by jen tím, že by se zostudila za to, že byla opuštěna! "Máš pět set tisíc dolarů měsíčně jako kapesné. Všechno, co musíš dělat, je starat se o zahradu a spát se mnou. Není snad tohle dost dobré zacházení?" Xavier se zastavil a pokračoval s obočím tak svraštělým, že by mohlo rozdrtit mouchu, "Co tady vyvádíš?" Její křivdy pro něj neznamenaly nic jiného než nerozumnost. "Zacházení?" Teplé slzy jí stékaly po tvářích, když se setkala s jeho ledovým pohledem. "Hledáš manželku nebo boxovací pytel?" Definovaly peníze a občasná noc spolu manželství? Jak se to lišilo od toho, že jí platili za společnost? Jediným rozdílem byl kus papíru. Byl to snad kontrakt, který legitimizoval transakci manželství? Bylo to to, co pro něj manželství znamenalo? Uvědomění ji zasáhlo, když si vzpomněla na to velkolepé narozeninové překvapení dnes večer, které všem záviděli. Tohle manželství si v jeho očích zasloužila! Posměšný úsměv se mu objevil v koutku úst. V jeho tmavých očích byl náznak pohrdání. "Řekl jsem snad něco špatně? Myslíš si, že se můžeš vrátit domů a být milovanou dcerou rodiny Joynerových, když se rozvedeme? Nebuď naivní, Lily. Znej své místo!" "Mám ruce a nohy. Přežiju, aniž bych se k nim vracela." Lily se přinutila polknout slzy a vystoupala po schodech před ním, než vytáhla z rohu bílý kufr a začala ho cpát svými šaty. Nemělo smysl, aby se vracela do té rodiny s odtažitým otcem a poddajnou matkou. Už toho měla dávno dost! Xavierova tvář se napjala. Následoval ji nahoru, ale nezastavil ji. Chladně se na ni díval, jak si balí věci. Byly čtyři hodiny ráno. Svět venku byl zahalený v temnotě, zatímco místnost zářila jasně, jako by byl den. Lilyina tvář byla bledá, když zapnula kufr a vyšla ze šatny. Xavier tam stál, když prošla kolem něj. "Lily, nečekej, že za tebou budu běhat. Nemám takovou trpělivost." "Uvidíme se zítra ráno v devět u soudu." Lilyino srdce se znovu zachvělo při jeho slovech. Mohla cítit tón podráždění a pohrdání v jeho hlase. "V těchto dnech jsem zaneprázdněn. Domluv si schůzku s mým asistentem, pokud chceš rozvod. Neobviňuj mě z toho, že jsem bezcitný. Pokud si to do té doby rozmyslíš, můžu předstírat, že se nic z toho nestalo." Xavier se ohlédl, aby viděl, že si kufr sbalila až po okraj. Vzala si zarámované fotografie sebe ze stolku u postele a dvě malé plyšové hračky. Cítil se nespokojeně. Připadalo mu to, jako by jeho cenný zaměstnanec odstupoval. Jak nevděčné z její strany! Dal jí snad někdy něco, co nechtěla? Nikdy neomezoval její výdaje a věřil jí, že bude řídit všechno doma během jejich dvou let manželství. Nechápal, co ji k tomu vedlo, ale byl si jistý, že se vrátí. Rodina Joynerových jí nedovolí se rozvést. Bude nucena se vrátit, jakmile se vrátí domů. Také nebral vážně to, když tvrdila, že se dokáže postavit na vlastní nohy. Jak by mohla zvládnout ten stereotypní život od devíti do pěti, když byla celou dobu vychovávána v pohodlí? Jeho nálada byla ještě horší i s těmito myšlenkami, když sledoval její rozhodný ustupující postoj. Vyšel z ložnice a stál u zábradlí ve druhém patře. Viděl, jak v hale popadla klíče od auta, a řekl tlumeným hlasem: "To auto jsem ti koupil." To auto nebylo drahé, stálo jen kolem 200 tisíc dolarů. Xavier jí ho skutečně koupil. Koupil jí ho, když se poprvé začala učit řídit. Neodvážila se řídit drahé auto, protože se bála, že na něm nechá nějaké škrábance nebo promáčkliny. Proto si vybrala levnější model a Xavier ho zaplatil ze svých peněz. Mohl dát Sarah dárek v hodnotě statisíců, ale nebyl ochoten jí dát toto auto, které mělo hodnotu jen kolem 200 tisíc dolarů. Byl pozdní podzim. Venku kvílel vítr a po zemi se rozléhaly uschlé listy, které vytvářely atmosféru pustoty. Lily cítila hluboký chlad uvnitř sebe. Sevřela pevněji klíče od auta a ustálila dech, než je hodila do haly a vyšla ven s kufrem. Noční vítr se přes ni přehnal, jakmile vykročila ven, a rozházel jí dlouhé tmavé vlasy. Její štíhlá postava se pomalu ztrácela v šeré krajině. Xavier se na její siluetu upřeně díval, dokud se dveře nezavřely. Jeho oči se mírně zachvěly, než se otočil zpět do ložnice a zíral z okna od podlahy ke stropu na její osamělou postavu pod pouliční lampou. Jejich vila byla na okraji města. Cesta do města trvala autem hodinu. Bez auta nebo autobusu se daleko nedostane. Jeho přesvědčení bylo neochvějné. Nicméně, začalo praskat, jak čas plynul, než bylo zcela rozbito. Lily statečně čelila mrazivému větru a šla dál se svým kufrem, dokud nezmizela z jeho dohledu. Xavier se ušklíbl. Nebyla v jeho očích jen nevděčná osoba, ale byla také hloupě hrdá. … Lily zavolala své nejlepší kamarádce, Maryanne Devereuxové, až poté, co vyšla z okraje města. Šla proti mrazivému větru hodinu. Její řasy byly pokryté jinovatkou, když Marryane dorazila. Její ruce na kufru byly červené a popraskané od chladu. Maryanne vyskočila z auta a vtlačila ji do něj, než hodila kufr do kufru a sklouzla na sedadlo řidiče. Zmínila se po telefonu jen o tom, že se rozvádí s Xavierem, a Maryanne měla milion otázek. Nicméně, nevěděla, kde začít, když viděla její zničený vzhled. Topení v autě bylo zapnuté na nejvyšší stupeň. Teplo rychle roztavilo jinovatku, která se držela na Lilyiných řasách a obočí. Kolem jejích očí se vytvořila vrstva mlhy. Srdce, které kdysi považovala za nezlomné, se okamžitě rozpadlo, jak jí po tváři stékaly slzy. Velké slzy dopadaly na její zčervenalou ruku. Pálily jí kůži.