Xavier měl na sobě svěží, ostře střižený černý oblek na míru. Měl krátké vlasy a vytříbené rysy. Rukávy měl ohrnuté. Jen tolik, aby odhalil hodinky Celestix na zápěstí. Každé jeho gesto vyzařovalo atmosféru úspěšného muže. Vedle něj seděla Sarah v bílém kostýmku. Její dlouhé vlasy byly upravené do volných vln, které jí splývaly za rameny. Vyzařovala sebevědomí, které se vedle Xaviera zjemňovalo nádechem ženskosti. Naproti nim seděl cizinec, kterému mohlo být 40 nebo 50 let. Pro ty dva to nebylo romantické rande, ale obchodní jednání s klientem. Přesto se Lily u srdce jaksi zachvělo při pohledu na tu scénu. Obrátili k ní pozornost, když je pozorovala. Xavierovy oči se okamžitě mírně přivřely. Lily měla na sobě ležérní vínové šaty. Její dlouhé vlnité vlasy jí splývaly přes ramena. Její tvář měla čistou nevinnost a nádech svůdnosti. Tyto dvě protichůdné vlastnosti se s ní bez problémů mísily. Věděl, že je krásná, ale nečekal takovou úroveň krásy. Za dva roky jejich manželství ji nikdy nevzal na žádnou formální akci. Nejvíc ji viděl v domácím oblečení doma. V jeho očích při pohledu na ni dnes večer problikl záblesk úžasu. Musela se od Timothyho dozvědět, kde se nachází, aby zinscenovala toto náhodné setkání. V koutcích jeho rtů se objevil slabý náznak posměchu. Prohlédl její malé intriky. "Pane Fultone, znáte ji?" zeptal se cizinec, když si všiml, že Xavierův pohled ulpívá na Lily. Xavier odvrátil pohled. Jeho tón byl lhostejný. "Ne, neznám ji." Čekala snad, že jí to usnadní jen proto, že za ním přišla? Nemožné. Vyzařoval lhostejnost, která Lily zasáhla přímo do obličeje. Jeho slova jí roztříštila srdce na kousky. Mírně si kousla do rtu a přinutila se zůstat klidná. Teď nemohla odejít, ne poté, co právě vešla. Lidé, kteří se v této restauraci stravovali, byli buď vlivní, nebo bohatí. Poškodilo by to pověst restaurace, kdyby způsobila scénu a upoutala nežádoucí pozornost. Klouby jí zbělely, jak svírala šaty, ale zhluboka se nadechla a přešla k pianu. Požádali ji, aby zahrála slavnou skladbu – Canon. Texty reprezentovaly mužův obdiv a lásku k ženě. Lily se dlouho dívala na noty, než začala hrát. Nebyla si jistá, kdo si tu skladbu vyžádal. Cizinec však Xaviera škádlil. "Pane Fultone, mít po svém boku tak pozoruhodnou ženu, jako je slečna Lyndeová, je skutečný poklad!" "Je vskutku pozoruhodná." V koutcích Xavierových rtů se objevil úsměv, když bez váhání chválil Sarah. Sarah se usmála a elegantně řekla: "Rozhodně jsem nebyla tím, kým jsem dnes, když jsem začala pracovat. Je to všechno díky Xavierovu vedení." Hluboké tóny intra hrály tiše, ale příjemná hudba nedokázala zamaskovat jejich rozhovor. Lily znala skladbu zpaměti, takže se nemusela dívat do not. Její pohled podvědomě zabloudil ke třem u stolu. Xavier se mírně naklonil k Sarah a položil ruku na opěradlo její židle. Sarah občas hovořila s cizincem a diskutovala o jejich spolupráci plynným cizím jazykem. Občas se otočila, aby Xavierovi zašeptala pár slov. Lily znala jazyk, kterým mluvili, ale neznala odborné termíny. Xavier a Sarah byli tak synchronizovaní. Někdy jim stačil jen pohled, aby si porozuměli. S cizincem jednali s lehkostí. Těch krátkých pět minut jí připadalo jako věčnost. Její ruce se zastavily, když dohrála. Ozvěny hudby ustoupily a jejich rozhovor u stolu byl opět zřetelnější. "Vy dva jste opravdu dokonalý pár!" Cizinec nezískal v jejich jednáních žádné výhody, ale byl více než ochoten je zahrnout chválou. Xavier se podvědomě zamračil nad jeho slovy. Byl to však cizinec, který neznal jejich místní jazyk. Neuvědomil si, že tato fráze se k nim příliš nehodí. Proto Xavier cítil, že není třeba nic vysvětlovat. Sarah se jasně usmála. "Lichotíte nám, pane McKayi." V koutcích Lilyiných rtů se objevil mírný záškub, když odvrátila pohled od Xaviera. Pravděpodobně si myslel, že je pro něj trapná. Už se na ni nepodíval od toho jediného pohledu, když vstoupila do místnosti. Jako by se bál, že i chvilka pozornosti odhalí její totožnost jako jeho manželky a uvede ho do rozpaků. Ačkoli si Maryanne tohoto piana vážila a zřídka dovolila jiným pianistům se ho dotknout, v očích těchto bohatých lidí byli pouze podřadní a měli sloužit k jejich pobavení. Měla by teď odejít. Přesto omámeně zírala na Xaviera, jak vydechoval oblak kouře. Nějak tam seděla, dokud nevstala Sarah a nepřišla k ní s peněženkou. Podala jí balík peněz. Bylo to pravděpodobně přes tisíc dolarů. "Hrála jsi dobře. Tady máš spropitné ode mě a od mého přítele," řekla Sarah tišeji. Přítel. Spropitné. Lily naplnila ostrá bolest v srdci, když se podívala na Sarah. Setkala se s jejím zdánlivě klidným, ale triumfálním pohledem. Sarah věděla, kdo je, a možná stála i za anonymní zprávou s videem, které obdržela. Mohla snést Xavierovo chování, ale nemohla tolerovat Sarahinu tajnou provokaci. "Proč jsi ještě tady? Na co čekáš?" Xavierův hlas se ozval právě ve chvíli, kdy pohnula rty a chtěla něco říct. Věnoval jí varovný pohled. Nepřišla by sem za ním, kdyby znala své místo. Měla prostě jít domů a omluvit se. Lily se u srdce mírně zachvělo, když zachytila pohled v jeho očích. Vzala peníze od Sarah, než vstala a odešla. Sarahino sebevědomí pocházelo od Xaviera. Nebylo šance, že by se jí vyrovnala. Nebude se dál ponižovat jen kvůli své pýše, alespoň dostala ty peníze. Lily se vrátila do haly a pokračovala ve vystupování, dokud jí neskončila směna v 10:00 večer. Převlékla se ze šatů a čekala u vchodu, až Maryanne přiveze auto. Během podzimu byla noc mírně chladná. Strčila ruce do kapes a vytáhla si bundu výš proti chladu, když se dívala na prázdnou ulici. Xavier přešel zezadu k ní a zastavil se vedle ní. Vytáhl cigaretu a vložil si ji mezi rty. Věnoval jí boční pohled. "Nehledej mě v budoucnu na takových místech. Pokud je něco k projednání, uděláme to doma." Lily se podívala stranou. Muž vedle ní byl o hlavu vyšší. Pouliční lampa nad ním vrhala zlatou záři. Jeho dobře definované rysy byly výrazné a jeho ostrá čelist byla zvýrazněna, když držel cigaretu mezi zuby. Líný, ale aristokratický šarm ho obklopoval, zaplavoval Lily a její znecitlivělé srdce se cítilo téměř jako by se vrátilo k životu. Čím víc se cítila naživu, tím bolestněji si uvědomovala bolest uvnitř sebe. Pravděpodobně byla v jeho očích tak bezvýznamná, že si byl jistý, že tu byla kvůli němu. "Nepochopil jsi to. Jsem tu, abych pomohla Maryanne." Mírně se posunula stranou, aby si udržela odstup mezi nimi. Byla jako vždy tvrdohlavá! Xavierovy oči ztmavly, když z jeho tenkých rtů unikl slabý obláček kouře. "Ať už je důvod jakýkoli, už se tu neukazuj a neztrapňuj mě!" "Jsme tajně svoji. Nikdo neví, že jsem tvoje žena. Můžeme se zítra rozvést, pokud ti to tolik vadí." Jeho drsná slova zasáhla Lilyino srdce hlubokou bolestí. V tichu noci naplnilo těžké napětí prostor mezi dvěma lidmi, kteří kdysi sdíleli intimní vztah jako manžel a manželka.