Xavier se náhle uchechtl posměšným úsměvem. Pobaveně si přitiskl jazyk k tváři. "Snažíš se hrát nedostupnou? Na mě to neplatí. Jednou toho budeš litovat!" Lily odvrátila hlavu. Bála se, že si všimne jejích postupně rudnoucích očí. Henry McKay vystoupil zpoza něj. "Pane Fultone, těším se na naši spolupráci." Xavierův sarkastický výraz, který se objevoval jen v Lilyině přítomnosti, zmizel, když se s úsměvem otočil k Henrymu. "Oplácím vám to. Klidně tu zůstaňte o pár dní déle, Sarah vás tu provede." Henry se srdečně zasmál. "Ale to bych si netroufl vám ji brát. Nechám ji vám!" Sarah přijela autem, vystoupila a vyšla po schodech, aby se postavila vedle Xaviera. Místo toho promluvila k Henrymu. "Pane McKayi, dovolte, abych vás odvezla do hotelu, abyste si mohl odpočinout." Henry byl polichocen. "Je mi potěšením. Děkuji, slečno Lyndeová!" Xavier se mírně naklonil k Sarah a položil jí ruku na pas a řekl: "Jeď opatrně." Sarah přikývla a odešla s Henrym, aniž by na Lily pohlédla. Jako by ji v jiném oblečení nepoznala, nebo možná jen předstírala, že ji nezná. Lily našpulila rty, když sledovala jejich vzdalující se postavy. Poprvé se se Sarah setkala a nemohla popřít, že je to opravdu pozoruhodná žena. Byl tohle ten typ ženy, kterému Xavier dával přednost? Obdiv v jeho očích, když se díval na Sarah, byl něco, co Lily nikdy předtím neviděla. Nedokázala si ani představit, jak ji vidí on. Nijak se netajil svým zvláštním ohledem k Sarah před ní. Co jí to nechalo? Mírně sklonila hlavu a odhalila letmý pohled na svůj elegantní krk. Uši jí zrudly z dřívější hádky. Xavierův pohled na ni nekontrolovatelně hořel touhou. Dnes večer vypadala ohromující. Zanechalo to v něm nezapomenutelný dojem. Zatáhlo se mu v krku, než udělal pár kroků blíž a vytáhl klíče od auta z kapsy. Jeho postoj zůstal povýšený. "Přijela jsi sem autem?" Úmyslně se na to zeptal, protože jí chtěl nabídnout, že ji odveze domů. Lily se však nechopila příležitosti, jak očekával. "Nezáleží na tobě, jestli jsem přijela autem nebo ne, kromě našeho blížícího se rozvodu." Xavierův výraz okamžitě ztvrdl. Byl podrážděný. Každé slovo, které pronesl, bylo jeho způsobem, jak jí nabídnout cestu ven, a přesto si nevážila jeho laskavých úmyslů! "Lily, dochází mi trpělivost. Nepokoušej štěstí!" Jeho tón byl nyní na hony vzdálený tomu, jak mluvil se Sarah. Lily byla téměř pohlcena vlnou negativních emocí, když viděla rozdíl v jeho chování. Zatáhlo se jí v krku a nemohla ze sebe vypravit ani slovo, zatímco se jí v očích shromažďovala vrstva mlhy. "Kde je ta krysa?" Maryanne vtrhla na scénu s hlasitým hlasem a obkroužila Lily. Mluvila s vyděšeným výrazem a ujistila se, že ji Xavier slyší. "Proč jsi před tou krysou neutekla? Nebojíš se, že tě kousne?" Maryanne byla od mládí rozmazlována svými rodiči a starším bratrem. V obchodním kruhu Jadefordu nebyl nikdo, komu by se neodvážila postavit. Ačkoli rodina Devereuxových nebyla tak mocná jako rodina Fultonových, měla s nimi úzké obchodní vazby. Xavier by projevil rodině Devereuxových určitou úctu a nebral by jí to za zlé. Maryanne se na základě toho chovala nebojácně. Vždy se chopila příležitosti, aby do něj rýpla, kdykoli byla Lily kvůli jeho zanedbávání rozrušená. To byly však jen drobné kousky. Nikdy mu neprojevila takovou zjevnou neúctu jako tentokrát. Lily se bála, že by mohla Xaviera podráždit, a tak ji zatáhla a otočila se, aby odešla. "Maryanne, pojďme." Maryanne se zamračila na Xaviera. Její rty se pohnuly, ale nevydala ani hlásku. Z jejího výrazu však bylo jasné, že něco vulgárního vyslovuje. Obě došly k autu. Lily už nastoupila do auta, ale Maryanne se stále cítila nespokojená. Stáhla okénko a zakřičela na Xaviera: "Xaviere, ty pse! Lily bude jednoho dne skvělá návrhářka! Je nad tvé síly!" Lily šokovaně zalapala po dechu a horečně se naklonila, aby zavřela okénko, a naléhala na ni, aby odjela. Auto vyjelo z místa. Maryannina slova se ozývala v Xavierových uších, zatímco se v jeho jestřábích očích odrážela zářivá světla rušné ulice. Po dlouhé chvíli vytáhl telefon a zavolal Timothymu. "Co studovala moje žena na vysoké škole?" Několik sekund bylo ticho, než Timothy odpověděl: "Interiérový design!" "Dávej na ni pozor. Zajisti, aby se nedostala do žádné designérské firmy." Xavier neviděl na svém jednání žádný problém. Rodina Devereuxových byla dost bohatá a mocná na to, aby Lily doživotně podporovala. Protože Lily odmítala hrát podle pravidel, neviděl důvod, proč by se k ní měl chovat shovívavě. Nešikanoval ji. Pomáhal jí vrátit se na správnou cestu, než bude příliš pozdě! … "Čeho se bojíš?" Maryanne řídila a zuřila. "Jsi jeho manželka! On a jeho milenka by nad tebou neměli mít navrch!" Lily chtěla říct, že být jeho manželkou začíná připadat jako vtip. "Nebolo by múdre uraziť Xaviera, či už kvôli mne alebo kvôli rodine Joynerovcov." Jejich rozvod by bol oveľa komplikovanejší, keby v rodine Fultonovcov vypukol škandál. V tom momente by to nebolo len medzi nimi dvoma. Týkalo by sa to oboch rodín. "Lily, povedala si už svojej rodine o rozvode?" Maryanne zastavila auto na semafore a otočila sa, aby sa jej opýtala. Lily pokrútila hlavou. "Zatiaľ nie." Jej rodina sa silno spoliehala na Fultonovcov. Jej otec by bol prvý, kto by to neschválil, keby sa o rozvode dozvedel! Jej matka bola povolná. Opakovala by otcove želania a neustále by jej pripomínala, aby bola dokonalou manželkou. Lily vždy verila, že ju má Xavier rád a že len nie je dobrý v slovách. Okrem toho ju matkine neustále poznámky viedli k tomu, aby znášala jeho ľahostajnosť dva dlhé roky. Cítila sa hlúpo, keď zistila, že má aférky! Nikto v jej rodine nerozumel jej pocitom, a tak musela rozvod vybaviť skôr, ako sa o tom dozvedeli. "Potom buďme zatiaľ ticho. Najprv vybavíme rozvod! Vypracovala si už návrh dohody o rozvode?" Maryanne bola stále pobúrená. "Ani sa nepokúšaj odísť s prázdnymi rukami! Mala by si si vypýtať auto, dom alebo pár miliónov dolárov!" "Ja... budem o tom premýšľať!" Lily na to nikdy nemyslela. Maryanne vedela, že jej myseľ je teraz v zmätku, a tak ju ďalej netlačila. Priniesla ju domov a pripravila jej večeru. Dokonca plánovala vziať ju na celú noc von, aby si vyvetrala hlavu. Lily však odmietla, keď sedela na gauči s notebookom v náručí. "Musím poslať životopisy a čo najskôr získať prácu." Maryanne sa na chvíľu zamyslela a potom sa opýtala: "Potrebuješ moju pomoc?" Lily by mohla preskočiť proces podávania žiadostí, keby jej Maryanne pomohla. "To je v poriadku. Som presvedčená, že si prácu nájdem sama." Lily odmietla využiť jej kontakty. Bola presvedčená, že si prácu nájde sama. Nechválila sa. Jej ocenený vysokoškolský projekt zabezpečil mnohé pozitívne reakcie na jej žiadosti napriek jej nedostatku pracovných skúseností a tomu, že už dva roky nebola v oblasti dizajnu. Úspech jej prvého kroku ju naplnil vlnou motivácie a znovu zažhol jej bojovného ducha. Na druhý deň ju sprevádzala Maryanne, aby si kúpila formálne oblečenie na prípravu na pohovor. Xavier sa jej občas vynoril v myšlienkach, aj keď bola zaneprázdnená. Spolu s ním sa však objavil aj obraz Sarah. So Sarah sa veľmi nestýkala, ale vždy, keď na ňu pomyslela, mala Lily pocit, že je nedostatočná. V srdci ju naplnila ostrá a neúprosná bolesť. Táto bolesť ju prinútila rýchlo vstúpiť do pracovného procesu tým, že si našla vhodnú prácu, aby sa dokázala a vymanila sa z ich tieňa. Zároveň ju však nechávala neustále znepokojenú. Nemohla si pomôcť, ale rozmýšľala, že keby sa nevydala za Xaviera, už by si mohla vybudovať svoj úspech. Niekoľko spoločností ju naplánovalo na pohovory v piatok. Do prvej spoločnosti prišla o 9:00 ráno. Po tom, čo sa predstavila, čakala na otázky od anketára. "Pani Joynerová, čo ste robili posledné dva roky?" opýtal sa anketár. Lily nebola prekvapená. Očakávala otázky týkajúce sa medzery v jej životopise. Cítila sa trochu zahanbená. "Ja... som sa vydala." Anketár prehovoril s ľútosťou. "Existuje hlavný čas na hľadanie práce. Boli by sme vás privítali, keby ste sa prihlásili hneď po ukončení štúdia. Ale teraz - je mi to ľúto." Bol to zdvorilý spôsob, ako povedať nie. Pripravila sa na odmietnutie, ale bola zmätená. "Ešte ste mi nepoložili žiadne otázky týkajúce sa úlohy. Odmietate ma len preto, že nemám skúsenosti a som vydatá?" Xavier náhle vykouzlil posměšný úsměv. Pobaveně si jazykem zatlačil do tváře. "Snažíš se hrát nedostupnou? Na mě to neplatí. Jednou toho budeš litovat!" Lily odvrátila hlavu. Bála se, že si všimne jejích postupně rudnoucích očí. Henry McKay vystoupil zpoza něj. "Pane Fultone, těším se na naši spolupráci," řekl standardní češtinou, jak se na pražského intelektuála sluší. Xavierův sarkastický výraz, který se objevoval jen v Lilyině přítomnosti, zmizel, když se s úsměvem otočil k Henrymu. "Taktéž. Klidně tu zůstaňte o pár dní déle, Sarah vás tu provede, za boží milosti." Henry se srdečně zasmál. "Ale to bych si netroufl vám ji brát. Nechám ji vám!" Sarah přijela autem, vystoupila a vyšla po schodech, aby se postavila vedle Xaviera. Místo toho promluvila k Henrymu. "Pane McKayi, dovolte, abych vás odvezla do hotelu, abyste si mohl odpočinout." Henry byl polichocen. "Je mi potěšením. Děkuji, slečno Lyndeová!" Xavier se mírně naklonil k Sarah a položil jí ruku na pas a řekl: "Jeď opatrně." Sarah přikývla a odešla s Henrym, aniž by na Lily pohlédla. Jako by ji v jiném oblečení nepoznala, nebo možná jen předstírala, že ji nezná. Lily našpulila rty, když sledovala jejich vzdalující se postavy. Poprvé se se Sarah setkala a nemohla popřít, že je to opravdu pozoruhodná žena. Byl tohle ten typ ženy, kterému Xavier dával přednost? Obdiv v jeho očích, když se díval na Sarah, byl něco, co Lily nikdy předtím neviděla. Nedokázala si ani představit, jak ji vidí on. Nijak se netajil svým zvláštním ohledem k Sarah před ní. Co jí to nechalo? Mírně sklonila hlavu a odhalila letmý pohled na svůj elegantní krk. Uši jí zrudly z dřívější hádky. Xavierův pohled na ni nekontrolovatelně hořel touhou. Dnes večer vypadala ohromující. Zanechalo to v něm nezapomenutelný dojem. Zatáhlo se mu v krku, než udělal pár kroků blíž a vytáhl klíče od auta z kapsy. Jeho postoj zůstal povýšený. "Přijela jsi sem autem?" Úmyslně se na to zeptal, protože jí chtěl nabídnout, že ji odveze domů. Lily se však nechopila příležitosti, jak očekával. "Nezáleží na tobě, jestli jsem přijela autem nebo ne, kromě našeho blížícího se rozvodu." Xavierův výraz okamžitě ztvrdl. Byl podrážděný. Každé slovo, které pronesl, bylo jeho způsobem, jak jí nabídnout cestu ven, a přesto si nevážila jeho laskavých úmyslů! "Lily, dochází mi trpělivost. Nepokoušej štěstí!" Jeho tón byl nyní na hony vzdálený tomu, jak mluvil se Sarah. Lily byla téměř pohlcena vlnou negativních emocí, když viděla rozdíl v jeho chování. Její srdce se sevřelo touhou po jeho doteku, po jeho pohledu, který by patřil jen jí. Představovala si, jak ji bere do náruče, jak ji líbá tak vášnivě, až by zapomněla na celý svět. Zatáhlo se jí v krku a nemohla ze sebe vypravit ani slovo, zatímco se jí v očích shromažďovala vrstva mlhy. Toužila po tom, aby ji Xavier viděl takovou, jaká doopravdy je – silnou, nezávislou, ale zároveň zranitelnou a toužící po lásce. "Kde je ta krysa?" Maryanne vtrhla na scénu s hlasitým hlasem a obkroužila Lily. Mluvila s vyděšeným výrazem a ujistila se, že ji Xavier slyší. "Proč jsi před tou krysou neutekla? Nebojíš se, že tě kousne?" Maryanne byla od mládí rozmazlována svými rodiči a starším bratrem. V obchodním kruhu Jadefordu nebyl nikdo, komu by se neodvážila postavit. Ačkoli rodina Devereuxových nebyla tak mocná jako rodina Fultonových, měla s nimi úzké obchodní vazby. Xavier by projevil rodině Devereuxových určitou úctu a nebral by jí to za zlé. Maryanne se na základě toho chovala nebojácně. Vždy se chopila příležitosti, aby do něj rýpla, kdykoli byla Lily kvůli jeho zanedbávání rozrušená. To byly však jen drobné kousky. Nikdy mu neprojevila takovou zjevnou neúctu jako tentokrát. Lily se bála, že by mohla Xaviera podráždit, a tak ji zatáhla a otočila se, aby odešla. "Maryanne, pojďme." Maryanne se zamračila na Xaviera. Její rty se pohnuly, ale nevydala ani hlásku. Z jejího výrazu však bylo jasné, že něco vulgárního vyslovuje. Obě došly k autu. Lily už nastoupila do auta, ale Maryanne se stále cítila nespokojená. Stáhla okénko a zakřičela na Xaviera, moravským dialektem: "Xaviere, ty pse! Lily bude jednoho dne skvělá návrhářka! Je nad tvé síly!" Lily šokovaně zalapala po dechu a horečně se naklonila, aby zavřela okénko, a naléhala na ni, aby odjela. Auto vyjelo z místa. Maryannina slova se ozývala v Xavierových uších, zatímco se v jeho jestřábích očích odrážela zářivá světla rušné ulice. Po dlouhé chvíli vytáhl telefon a zavolal Timothymu. "Co studovala moje žena na vysoké škole?" Několik sekund bylo ticho, než Timothy odpověděl: "Interiérový design!" "Dávej na ni pozor. Zajisti, aby se nedostala do žádné designérské firmy." Xavier neviděl na svém jednání žádný problém. Rodina Devereuxových byla dost bohatá a mocná na to, aby Lily doživotně podporovala. Protože Lily odmítala hrát podle pravidel, neviděl důvod, proč by se k ní měl chovat shovívavě. Nešikanoval ji. Pomáhal jí vrátit se na správnou cestu, než bude příliš pozdě! … "Čeho se bojíš?" Maryanne řídila a zuřila. "Jsi jeho manželka! On a jeho milenka by nad tebou neměli mít navrch!" Lily chtěla říct, že být jeho manželkou začíná připadat jako vtip. "Nebolo by múdre uraziť Xaviera, či už kvôli mne alebo kvôli rodine Joynerovcov." Jejich rozvod by bol oveľa komplikovanejší, keby v rodine Fultonovcov vypukol škandál. V tom momente by to nebolo len medzi nimi dvoma. Týkalo by sa to oboch rodín. "Lily, povedala si už svojej rodine o rozvode?" Maryanne zastavila auto na semafore a otočila sa, aby sa jej opýtala. Lily pokrútila hlavou. "Zatiaľ nie." Jej rodina sa silno spoliehala na Fultonovcov. Jej otec by bol prvý, kto by to neschválil, keby sa o rozvode dozvedel! Jej matka bola povolná. Opakovala by otcove želania a neustále by jej pripomínala, aby bola dokonalou manželkou. Lily vždy verila, že ju má Xavier rád a že len nie je dobrý v slovách. Okrem toho ju matkine neustále poznámky viedli k tomu, aby znášala jeho ľahostajnosť dva dlhé roky. Cítila sa hlúpo, keď zistila, že má aférky! Nikto v jej rodine nerozumel jej pocitom, a tak musela rozvod vybaviť skôr, ako sa o tom dozvedeli. "Potom buďme zatiaľ ticho. Najprv vybavíme rozvod! Vypracovala si už návrh dohody o rozvode?" Maryanne bola stále pobúrená. "Ani sa nepokúšaj odísť s prázdnymi rukami! Mala by si si vypýtať auto, dom alebo pár miliónov dolárov!" "Ja... budem o tom premýšľať!" Lily na to nikdy nemyslela. Maryanne vedela, že jej myseľ je teraz v zmätku, a tak ju ďalej netlačila. Priniesla ju domov a pripravila jej večeru. Dokonca plánovala vziať ju na celú noc von, aby si vyvetrala hlavu. Lily však odmietla, keď sedela na gauči s notebookom v náručí. "Musím poslať životopisy a čo najskôr získať prácu." Maryanne sa na chvíľu zamyslela a potom sa opýtala: "Potrebuješ moju pomoc?" Lily by mohla preskočiť proces podávania žiadostí, keby jej Maryanne pomohla. "To je v poriadku. Som presvedčená, že si prácu nájdem sama." Lily odmietla využiť jej kontakty. Bola presvedčená, že si prácu nájde sama. Nechválila sa. Jej ocenený vysokoškolský projekt zabezpečil mnohé pozitívne reakcie na jej žiadosti napriek jej nedostatku pracovných skúseností a tomu, že už dva roky nebola v oblasti dizajnu. Úspech jej prvého kroku ju naplnil vlnou motivácie a znovu zažhol jej bojovného ducha. Na druhý deň ju sprevádzala Maryanne, aby si kúpila formálne oblečenie na prípravu na pohovor. Xavier sa jej občas vynoril v myšlienkach, aj keď bola zaneprázdnená. Spolu s ním sa však objavil aj obraz Sarah. So Sarah sa veľmi nestýkala, ale vždy, keď na ňu pomyslela, mala Lily pocit, že je nedostatočná. V srdci ju naplnila ostrá a neúprosná bolesť. Táto bolesť ju prinútila rýchlo vstúpiť do pracovného procesu tým, že si našla vhodnú prácu, aby sa dokázala a vymanila sa z ich tieňa. Zároveň ju však nechávala neustále znepokojenú. Nemohla si pomôcť, ale rozmýšľala, že keby sa nevydala za Xaviera, už by si mohla vybudovať svoj úspech. Niekoľko spoločností ju naplánovalo na pohovory v piatok. Do prvej spoločnosti prišla o 9:00 ráno. Po tom, čo sa predstavila, čakala na otázky od anketára. "Pani Joynerová, čo ste robili posledné dva roky?" opýtal sa anketár. Lily nebola prekvapená. Očakávala otázky týkajúce sa medzery v jej životopise. Cítila sa trochu zahanbená. "Ja... som sa vydala." Anketár prehovoril s ľútosťou. "Existuje hlavný čas na hľadanie práce. Boli by sme vás privítali, keby ste sa prihlásili hneď po ukončení štúdia. Ale teraz - je mi to ľúto." Bol to zdvorilý spôsob, ako povedať nie. Pripravila sa na odmietnutie, ale bola zmätená. "Ešte ste mi nepoložili žiadne otázky týkajúce sa úlohy. Odmietate ma len preto, že nemám skúsenosti a som vydatá?"