Lily zvedla dokument ze stolu a vrazila ho Sáře do náruče, než vytáhla telefon a rychle udělala pár fotek. "Takže to předávám vám, slečno Lyndeová. Pokud se něco pokazí, se mnou to nemá nic společného." Cítila se naprosto vyčerpaná, bez energie nebo postavení, aby se Sárou bojovala. Ti, kteří jsou v oblibě, se nikdy nemuseli držet zpátky. V Xavierových očích byla naprosto bezvýznamná. Zamrazilo ji v zádech a rozšířilo se jí to od srdce, i když byla v kanceláři příjemně teplá teplota. Sjela výtahem dolů a vyšla z vchodu společnosti. Koupala se ve slunečním světle, ale chlad v ní zůstal. Stála na rušné ulici. V koutcích úst jí mírně škubalo, když se ušklíbla se sebeironickým a sarkastickým úsměvem. Možná si hotelové pokoje rezervovali jen občas. Kancelářská odpočinková místnost byla jejich obvyklé uspořádání. Už věděla, že Xavier spal se Sárou. Nemělo by ji to znovu tak bolet, i když viděla ještě očividnější důkazy. Zasáhlo ji to ještě hlouběji a srdcervoucněji než jakékoli její uvědomění z posledních dnů o jeho zradě a jeho neexistující lásce k ní. Náhlý zvuk vyzvánějícího telefonu ji vytrhl ze smutku. Vytáhla telefon a zvedla ho: "Prosím?" "Lily, okamžitě se vrať domů." V otcově tónu nebyl prostor pro argumentaci. Měla hrát na klavír v restauraci až odpoledne. Dnes byla sobota a neměla žádné pohovory. Nicnedělání by ji jen utopilo v dusivých emocích, a tak prostě souhlasila, i když se jí domů vůbec nechtělo. "Rozumím." … Xavier schůzku neodložil, jak řekl. Místo toho ji přesunul na dřívější dobu. Myslel si, že Lily ještě více pokoří tím, že ji nechá čekat. To, co mělo být 50 minut, se protáhlo na téměř dvě hodiny. Když opustil zasedací místnost, bylo už poledne. Sundal si brýle z kořene nosu a promnul si spánky, než pomalu zamířil do kanceláře. "Pane Fultone, mám dokument, který potřebuje váš podpis!" Přiběhl manažer z finančního oddělení s dokumentem v ruce. Timothy mu zablokoval cestu. "Ty si to umíš zařídit. Chceš, aby to pan Fulton podepsal během schůzky? Pan Fulton má ještě důležité záležitosti. Přineste to do společnosti až odpoledne." Manažer financí vypadal nespokojeně. Jen se snažil ušetřit si práci. "Co tak spěchá?" Xavier se neobvykle zastavil. Převzal dokument a podepsal ho, než mu ho vrátil a pokračoval do své kanceláře. Zajímalo ho, jak uboze teď Lily musí vypadat. Raději by neměla brečet. Nejvíc ho štvalo, když ženy brečely. Přesně věděl, jak najít tu správnou rovnováhu a kde stanovit hranici. Cítil se vítězně a strčil do dveří, než se jeho pohled okamžitě změnil ve výraz lhostejnosti. Na gauči však nikdo neseděl, jak očekával, ani nestál u okna od podlahy ke stropu. V kanceláři se nebylo kam schovat. Bylo okamžitě jasné, že Lily vůbec není tady. Z odpočinkové místnosti se ozval slabý zvuk a jeho obočí se okamžitě zamračilo. Nevěděl, co tu dělá. Vážně vešla do jeho soukromé odpočinkové místnosti bez jeho svolení? Poslední dva dny byl zahlcen prací a nemohl kvůli ní spát. Proto tam vypil docela dost alkoholu. Mohla by si myslet, že je to pro ni, kdyby to viděla… "Xaviere." Sára vystoupila z odpočinkové místnosti a byla šokována jeho podrážděným pohledem, když se zeptala: "Co se děje?" Jeho ruka natažená ke dveřím se zastavila, když se dostala do úrovně Sářina hrudníku. Rychle stáhl ruku a znovu získal obvyklé vystupování. "Nic. Co tu děláš?" Sára se usmála. "Chtěla jsem se ujistit, že vypadáš co nejlépe. Máš odpoledne tiskovou konferenci, tak jsem poslala tvoje oblečení do čistírny a najala někoho, aby uklidil tvou odpočinkovou místnost. Musíš se o sebe starat, i když jsi zaneprázdněný. Společnost i já s tebou počítáme." "Kdy jsi sem přišla? Byl v kanceláři někdo?" Xavier se vrátil ke svému stolu a posadil se. Jeho pohled padl na dokument v rohu stolu. Jeho oči mírně ztmavly, když mu něco prolétlo hlavou. Pevně sevřel rty. "V kanceláři nikdo nebyl. Ale asistent pana Snydera se zmínil, že ti někdo přinesl dokument. Zkontrolovala jsem ho. Je to pro použití na tiskové konferenci později." Sára ho následovala a postavila se po jeho boku. "Musel ho poslat domovník rodiny Fultonových na Tamarinu žádost. Zaměstnanci jistě nerozumějí správné etiketě. Prostě to odložila a odešla, aniž by ti to přímo předala. Co když se něco pokazí?" Ukázalo se, že Lily přišla doručit dokument. Jeho hruď se naplnila hněvem. Jak směšné teď jeho předchozí domněnky vypadaly. Představoval si, jak jí bude konfrontovat ve své kanceláři během schůzky, kterou o dvě hodiny zdržel. Sevřel ostrou a dobře definovanou čelist. "Rozhodně jí chybí dekorum." Oženil se s Lily pro její poslušnost. Přesto zkoušela jeho trpělivost nepřetržitě od té noci. Pobuřující. Už ani neví, jak se má chovat slušně jako manželka! "Zúčastním se s tebou odpoledne tiskové konference. Pokud narazíš na těžké otázky, prostě je předej mně jako obvykle. Já se o ně postarám." Sára otevřela dokument a položila ho na jeho stůl. "Pojďme se dnes večer společně navečeřet." Její hlas zeslábl a zbavil se mechanického tónu, který používala v práci, když vyslovila poslední větu. Xavier setřásl negativní emoce, které v něm Lily vyvolala. Mírně přimhouřil ostré oči. V jeho hlase byl dotek jemnosti. "Dobře, vyber místo." Byl si stále jistý, že se Lily k němu připlazí zpět, i když to bylo nedorozumění. Čím déle to bude trvat, tím více pochopí, co skutečně znamená lítost. Sára se na něj zářivě usmála a otočila se, aby odešla z kanceláře a našla Timothyho. "Pane Snydere, mohl byste nám zarezervovat stůl v restauraci, kde Xavier naposledy večeřel s panem McKayem?" Timothy okamžitě vytáhl telefon, aby provedl rezervaci. "Děkuji za vaši tvrdou práci v posledních několika dnech. Můžete si dnes večer vzít volno dříve. Půjdu s Xavierem do restaurace sama." Sára se opřela rukama o jeho stůl a profesionálně se usmála. "Cože?" Timothy zvedl hlavu a podíval se na ni. "Řekl to pan Fulton?" Sára zavrtěla hlavou. "Ne, já. Je to workoholik. Pravděpodobně vás zatáhne do práce do pozdních hodin poté, co se vrátí z večeře. Prostě jděte domů. Ponesu následky, pokud se něco stane." Opravdu byl poslední dny docela zaneprázdněný a sotva spal pět hodin každou noc. Okamžitě souhlasil. "Děkuji, slečno Lyndeová." I když se zodpovídal přímo Xavierovi, věděl dost dobře, že Xavier a Sára sdílejí neobvyklý vztah. Rozhodl se nezdržovat, protože Sára tvrdila, že se o to postará. … Rodina Joynerových žila dříve ve vile v bohaté východní čtvrti. Později se jim zhoršilo a přestěhovali se do třípatrového mezonetového bytu. Toto místo má stále hodnotu milionů tady v Jadefordu, kde je každý centimetr půdy cenný. Přesto to bylo stále daleko od vily, kterou vlastnili dříve. Lily se vrátila domů, ale její mysl byla jinde. "Lily." Její matka, Hazel Johansonová, s ní mluvila, jen aby se setkala s tichem. Byla docela nespokojená s její nepozorností. "Pohádala ses s Xavierem?" Přinutila se věnovat pozornost a zavrtěla hlavou. "Ne." Hazel si ji prohlédla. "Pak máš něco na mysli." "Nechápala bys to, tak se prosím neptej." Lily vytáhla telefon, aby se vyhnula Hazelovým otázkám. "Můžu se přestat ptát, ale nemůžeš se pořád tvářit tak zasmušile. Xavier celý den pilně pracoval. Je vyčerpaný. Zkazí mu to náladu, až tě uvidí takovouhle. Kromě toho ho nestahuj dolů a neriskuj, že ho rozrušíš, pokud to s ním nemá nic společného!" Hazel jí sebrala telefon a odhodila ho stranou. "Slyšela jsi mě?"