Lily byla připravená na odmítnutí kvůli nedostatku pracovních zkušeností, ale nemohla se smířit s tím, že ji odmítli z tak povrchních důvodů. Všechny tyto informace už byly v jejím životopise. Proč se vůbec obtěžovali sjednávat pohovor, když to byl problém? "Naše společnost má své zásady přijímání zaměstnanců. Jste vdaná a nemáte děti. Můžete začít plánovat rodinu hned po nástupu. Mateřská dovolená, rodičovská dovolená… společnost si nemůže dovolit zaměstnance, kteří by mohli být často nepřítomní." Vedoucí pohovoru vstal a pokynul asistentce, aby ji vyprovodila. Lily to přičetla smůle a usoudila, že tam byla jen do počtu. Poté si sbalila věci a odešla. Nicméně, ze stejného důvodu byla odmítnuta i ve druhé a třetí společnosti. Ještě horší to bylo, když dorazila do čtvrté a páté společnosti. Jejich recepční jí prostě řekly, že pozice jsou již obsazené, a odmítly ji účastnit se pohovorů. Její počáteční sebedůvěra se v okamžiku vytratila. Později toho večera se vrátila do Maryannina bytu. Vůně domácího jídla naplňovala dům, když vešla dovnitř. Maryanne tančila s malým čokoládovým dortem v ruce. "Gratuluji, slečno Joynerová! Na to, že získáte práci a stanete se skvělou designérkou! Ať Xavier ten pes lituje, že vás kdy nechal odejít!" Lily se zastavila při přezouvání bot a v obličeji se jí zračil náznak porážky, když ji přepadl stud. Maryanne vycítila, že se něco děje, a položila dort na stůl v předsíni, než k ní přišla. "Co se děje?" Lily se nuceně usmála a snažila se vypadat nezúčastněně, než zavrtěla hlavou. "Ten dort jsi koupila zbytečně. Tu práci jsem nezískala." "Jak je to možné?" Maryanne byla šokovaná. "Dostala ses k pohovorům! To už je půl cesty k úspěchu. Kromě toho jsi vystudovala prestižní vysokou školu. Dokonce jsi vyhrála cenu. Máš skutečné dovednosti, i když ti chybí pracovní zkušenosti. Ty společnosti musí být slepé, když tě nenajmou!" Lily si nazula pantofle a přitáhla ji ke stolu, než si sedla. "Možná je to jen smůla. V pondělí mám ještě dva pohovory. Trvá to, než si člověk najde práci." Nicméně, nemohla si pomoct, aby se necítila sklíčená. Sarah byla přibližně v jejím věku a už byla viceprezidentkou Nova Group, zatímco ona se snažila jen dostat se dovnitř. "Se kterými dvěma společnostmi máš v pondělí pohovory?" Maryanniny oči se rozzářily zvědavostí, když vstala, aby si vzala malý dort v předsíni. "Voltis a Lupier." Tyto dvě společnosti byly v Jadefordu velmi známé. Společnosti, které Lily dnes navštívila, byly slušné, ale zdaleka se nevyrovnaly úrovni těchto dvou gigantů. Její naděje byla po dnešních opakovaných odmítnutích malá, ale musela se jí držet. Nevšimla si Maryannina zvláštního chování, protože byla rozptýlena svou špatnou náladou. Maryanne přinesla dort a předstírala, že se nic neděje, když ji povzbuzovala. Lily se přidala k smíchu a povídání, aby ukázala, že je v pořádku. Maryanne rychle vytáhla telefon a vytočila číslo, jakmile byly samy ve svých pokojích. "Terence, znáš šéfa Voltisu nebo Lupieru?" Tyto dvě společnosti byly příliš velké na to, aby na ně dosáhly její kontakty. Mohla jen požádat o laskavost. Na druhém konci telefonu se ozval jemný a ospalý mužský hlas. "Maryanne, tady jsou tři ráno." Maryanne se zamračila. "Čí je to chyba, že jsi poslední dva roky v zahraničí? Nebyl by žádný časový rozdíl, kdybys zůstal. No tak, pomoz mi. Lily bude mít v pondělí dva pohovory s těmito dvěma společnostmi. Mohl bys zatáhnout za pár nití?" "Kdo?" Hlas Terence Devereuxe se náhle zostřil bdělostí. "Lily? Hledá si práci? To by Xavier vůbec dovolil?" "Nezmiňuj toho psa!" Maryanne byla rozčilená. "Lily se s ním rozvádí. Potřebuje práci." Terence se zeptal: "Rozvod? Co…" Maryanne docházela trpělivost. "Přestaň se ptát! Prostě mi řekni, jestli mi můžeš pomoct, nebo ne!" "Rozumím," zamumlal Terence upřímně, než zavěsil. "Co jsi tím myslel?" Maryanne se podívala na pomalu zhasínající obrazovku a byla zmatená. Znamenalo to, že souhlasil? … Lily probudil telefonát brzy v sobotu ráno. Popadla telefon zpod polštáře a odpověděla, aniž by se podívala, kdo volá. "Kdo je tam?" "Lily, jsem u tvých dveří. Udělal jsem pro tebe a Xaviera polévku. Pojď dolů a vezmi si ji." Známý hlas na druhém konci telefonu ji přiměl okamžitě otevřít oči. Podívala se na obrazovku a uvědomila si, že je to Xavierův otec, Shane Fulton. "Shane, nemusel jsi to nosit sám. Dáme si ji, až k vám dnes večer přijedeme." Vyhrabala se z postele s rozcuchanými vlasy a zmatenou myslí. Ona a Xavier se každou sobotu vraceli do Fulton Manor, aby se zúčastnili rodinné večeře. Shane se vřele usmál. "Tamara a já máme dnes večer večeři, a máma není doma, takže vy dva dnes nemusíte přijít. Polévka byla připravena předem. Udělal jsem ji sám a myslel jsem, že bych vám ji mohl přinést." "No, zrovna teď nejsem doma. Nemohl bys ji nechat u dveří?" Lily vstala z postele a zamířila do šatny. Její hlas se chvěl malou bílou lží. Xavier nebyl jako jeho otec. Shane byl jemný, elegantní a přívětivý. Vždy pro ně vařil na rodinné večeři každou sobotu. Na druhou stranu, Xavierova matka byla přísná a nikdy se neusmála. "Dobře. Také jsem ti nechal dokument, který máš vzít do Nova Group. Připomeň Xavierovi, aby se o sebe staral bez ohledu na to, jak je zaneprázdněný, a Lily, děkuji ti, že se o něj staráš…" Shane pečlivě vysvětlil všechno do detailu. Vždy se v rodině ujal mateřské role a často se staral o Xavierovo zdraví. Choval se k Lily také laskavě. Všichni v rodině Fultonových se k ní chovali docela dobře. Pomyšlení na nadcházející rozvod ji bolelo. Nevěděla, jak jim to říct. Sevřelo se jí hrdlo, když zmínil, že má vzít tu věc do Nova Group. Okamžitě nesouhlasila. Scéna Xaviera a Sarah, jak jsou si blízcí a intimní, jí stále živě utkvívala v mysli. Neměla žádnou touhu to znovu vidět. Nicméně, nemohla odmítnout, pokud nechtěla, aby si všimli problému mezi ní a Xavierem. "Lily, posloucháš mě?" zavolal na ni Shane, když neodpovídala. Lily rychle odpověděla: "Ano, Shane. Slyšela jsem tě. Hned teď zamířím do Nova Group a přinesu mu ten dokument." Shane chvíli mlčel, než se zeptal: "Co děláš tak brzy? Děje se něco? Není s tebou Xavier?" "Já… Jeden můj přítel potřeboval pomoc. Xavier je zaneprázdněný, tak jsem ho nechtěla obtěžovat." Nečekala, že bude tak pozorný. Zaskočilo ji to. Ale co ji ještě víc překvapilo, byla jeho další otázka. "Tvoje auto je doma. Jak ses dostala ven?" Lily nervózně polkla a rychle odpověděla: "Můj přítel mě přijel vyzvednout." Na lince zavládlo ticho. Shane se po chvíli konečně ozval: "Dobře tedy. Nemusíš se stresovat. Jen jsem se ptal, jestli je něco, co se nám necítíš nepříjemně říct." "Všechno je v pořádku." Ulevilo se jí a ukončila hovor. Po převlečení a osvěžení se spěšně vydala do domu, který sdílela s Xavierem, aby si vzala termosku a dokument, než zamířila do Nova Group. Vzala si tam taxík. Řidič na ni čekal před vilou, než ji odvezl do Nova Group. Řidič ji viděl, jak nese termosku a dokument, a zeptal se: "Slečno, jste tady hospodyně?" "Něco takového." V jejím tónu byl náznak sebezničení. Už dříve si všimla, že auto, kterým často jezdila, parkuje na dvoře. Už po několika dnech bylo pokryté vrstvou prachu. Brzy to nebude nic jiného než bezcenný šrot. Xavier by ho raději nechal zrezivět, než aby jí ho nechal. Možná pro něj znamenala ještě míň než hospodyně. Než se nadála, dorazili k budově Nova Group.