Asher „Ashere!“ Cynthia se držela v mém stínu, když jsem opustil kolej a vydal se přes kampus. Popoběhla, aby udržela krok s mým rychlým tempem. Ona se nevzdá, že ne? Se povzdechem jsem zpomalil, aby mohla jít normálně vedle mě. Poslední, co jsem potřeboval, bylo, aby se kvůli mně přepínala. Jak řekla, sotva popadla dech, už ho začala používat. Zdálo se, že je odhodlaná mě přesvědčit, že se dokáže