Žluč mi stoupala do krku. Když jsem slyšela, jak se Josef směje Aiméeinu traumatu, celý žaludek se mi sevřel a obrátil. Polkla jsem to a odsekla: „Nemluv o ní takhle!“ Jediným pohledem na mě umlčel svůj smích. „Hej, neházej mi tady šavli v autě.“ Kdybych mu v autě zvracela, zasloužil by si to. „Nemusím ti připomínat, že jsem taky těhotná. Způsob, jakým mluvíš o Aimée…“ Trochu zbledl. „Ne, ne. Ty a