Beze slova Josefu mě Asher odnesl z pokoje, dolů po schodišti a do svého vlastního pokoje.
Jen mě na chvíli držel. Měl rychlý tep, oči divoké. Čím déle mě nesl, tím více se zdálo, že se uvolňuje.
V bezpečí jeho paží jsem se také trochu uvolňovala.
Nemohla jsem uvěřit, že mi tak spěchal na pomoc. I když jsem se obávala, co slyšel, jeho načasování bylo doslova zázračné.
Jak věděl, že tam jsem? Sledoval Josefa? Slyšel mě plakat?
Upřímně řečeno, nebyla jsem si jistá, jestli vůbec chci na ty otázky znát odpovědi. Alespoň ne teď, když jsem se ještě třásla.
"Jsi v bezpečí," zašeptal mi a já jsem skoro vzlykla úlevou.
Ale neudělala jsem to. Nezhroutím se tady, bez ohledu na to, jak lákavé je Asherovo teplo a pohodlí.
Obrnila jsem se proti těm pocitům.
Pomalu mě Asher spustil na nohy.
Jeho ruce se zdržely na mých ramenou. Lehce přejel palci po cárech mého trička, kde Josefovy prsty zanechaly na mé kůži modřiny.
Vzduch mezi námi byl nabitý. Ticho bylo husté.
"Čekáš Josefovo dítě?"
Pravděpodobně už to věděl. Popírat to teď by jen zhoršilo situaci. "Ano."
Pomalu vydechl, jako by se snažil udržet klid. "Proč jsi mi to neřekla?"
Ustoupila jsem od něj, mimo jeho dosah. Nechal ruce klesnout.
"Proč bych ti to měla říkat?" zeptala jsem se. "Nic z toho se tě netýká."
Dlouho se na mě díval a já jsem se pod tíhou jeho pohledu ošívala.
Pak vytáhl z kapsy mobil.
"Co to děláš?" zeptala jsem se okamžitě, v panice.
"Píšu Dylanovi," řekl jednoduše, jako by to neznamenalo konec mého světa.
"Proč? Nemusíš to dělat."
Asherovy palce se rychle pohybovaly po displeji telefonu. "Dylan se ptal na novinky o tobě. Myslím, že tohle se počítá jako zatraceně velká novinka."
"Nemůžeš!" Vyskočila jsem dopředu a sáhla po jeho telefonu. Zvedl ho vysoko do vzduchu, nad mou hlavu. "Ashere. Nedělej to!"
Jeho prsty se zastavily. Pohlédl na mě.
Věděla jsem, že mám jen jednu šanci ho přesvědčit. "Pokud mu to řekneš, vrátí se, a pokud se vrátí, mohl by zničit celou svou budoucnost. Víš, jak tvrdě pracoval na tom, aby se mohl zúčastnit výměnného programu."
"Chce to vědět," řekl Asher stroze. "A s takovým důvodem by se možná měl vrátit."
"Ne, prosím."
Položila jsem si ruce na hruď. Neříkala jsem Asherovi celou pravdu. Nechtěla jsem vyslovit své nejniternější obavy. Ale pokud by to Ashera zastavilo, musela jsem.
"Pokud se to Dylan dozví... Pokud se vrátí..." Zavřela jsem oči a sebrala síly. "Zabije Josefa. Nebo se o to pokusí. A nezničí si jen svou akademickou budoucnost, ale celý svůj život."
Dokázala jsem si to představit. Dylanův ochranitelský vlk, který se z něj dere a útočí na Josefa.
Pokud byl Asher skutečně Dylanův nejlepší přítel, věděl by, že mluvím děsivou pravdu. Dylan mě tak chrání, že by pro mě i zabíjel.
Ticho se protáhlo. Když jsem otevřela oči, Asher sklonil telefon.
"Já se o to postarám," řekl.
"Nemůžeš mu to říct."
Asher ostře vydechl. Jeho pohled padl na modřiny na mých ramenou. "Jen pokud slíbíš, že už Josefa nikdy neuvidíš samotnou."
Prostoupila mě úleva. "Dobře."
Vložil telefon zpět do kapsy a otočil se ode mě. Vyhnala jsem se z jeho pokoje, než mohl cokoliv říct.
Zpátky na koleji jsem zase přešlapovala po pokoji. Našla jsem chvilku klidu, ale věděla jsem, že to nebude trvat dlouho.
Cítila jsem se tak bezmocná. S Ashem, který znal mé tajemství, kdo ví, co udělá? Souhlasil, že to Dylanovi prozatím neřekne, ale co když si to rozmyslí?
A pak tu byl Josef. Stále jsem se vzpamatovávala z jeho reakce. Bolela mě ramena.
Zakryla jsem si obličej rukama a snažila se udržet si jakýkoliv pocit klidu.
Zaklepání na dveře mě málem vyskočilo z kůže.
Sebrala jsem se a šla ke dveřím. Chlapec za nimi byl sportovec, kterého jsem poznala z Josefovy koleje. Podal mi obálku s mým jménem.
Nebyl to Josefův rukopis. S úlevou jsem si povzdychla, poděkovala chlapci a zavřela dveře.
Po otevření obálky se ukázala pozvánka na večírek na sportovní koleji, který se konal pozítří. Dole byla načmáraná poznámka adresovaná mně.
Tohle si nenech ujít. – Asher
Nechtěla jsem jít na žádný večírek, ale Asher nedělal věci jen tak. To, že napsal tu poznámku, znamenalo, že něco ví.
Byla bych blázen, kdybych si nechala ujít zjištění co.
O dva dny později jsem dorazila na večírek na sportovní koleji.
Prohlédla jsem si dav a rychle našla, koho jsem hledala. Přešla jsem přes místnost a potkala Ashera u stolu s pitím.
"Ashere, o co tady jde? Musíš vědět, že nemám co slavit."
Naklonil hlavu a začal chodit. Následovala jsem ho do soukromějšího rohu místnosti.
Chtěla jsem se zlobit na jeho mlčení, ale opřel se o zeď s typem ledabylé jistoty, která mě odzbrojila.
Vypadal, jako by měl naprosto vše pod kontrolou. Stačilo mu jen věřit.
Ale důvěra mi v tu chvíli nepřicházela snadno.
"Ashere," řekla jsem. "Co tady dělám?"
"Rozhlédni se."
Chtěla jsem říct, že už jsem to udělala, ale jeho očekávající tvář mě donutila držet jazyk za zuby. Znovu jsem se rozhlédla, pomaleji.
Místnost byla plná krásných žen, s dlouhýma nohama a krátkými sukněmi. Několik z nich jsem poznala jako kolegyně roztleskávačky. Další jsem si pamatovala jejich tváře, ale nevěděla jsem, kde jsem je už viděla. Zbytek byly cizinky.
Všichni si povídali a smáli se, dobře se bavili.
Kromě Ashera nebyl nikde žádný muž.
"Jsou to samé holky," řekla jsem.
Asher zvedl obočí. "A co mají ještě společného? Nebo bych měl říct, co mají společného s tebou?"
Určitě nebyly všechny těhotné. A jen pár jich bylo tanečnic jako já. Ne, muselo tam být něco jiného, co nás spojovalo, že se o tom Asher zmínil.
Asher se odlepil od zdi a místo toho se naklonil přes mé rameno. "Chceš nápovědu?"
Měla jsem jedno rostoucí podezření, ale nebyla jsem si jistá, jestli je to možné. Nebo že by si Asher udělal čas to zařídit.
Když jsem se na něj podívala, jeho rty se zatřásly, jako by se chtěl usmát, ale nemohl. "Uhodla jsi to správně."
Nic jsem neřekla, ale musel to vidět v překvapení v mé tváři.
"Rozhlédni se, Cynthie," řekl Asher. "Flirt? Tajná přítelkyně? Jsou tady všechny."
Zamumlal si, očividně spokojený sám se sebou.
Když jsem ho sledovala, nevěděla jsem, co si mám myslet, ani co mám očekávat.
Tvrdý výraz v jeho očích zamrzl, ledově chladný.
"Každá holka v téhle místnosti je jedním z Josefových zářezů."
















