(POHLED ARIELLE) Když skončila práce, Jared už čekal před restaurací, aby mě odvezl domů. „Už je tu tvůj pan Dokonalý,“ oznámila Rebeka a vykoukla mi do dveří kanceláře. „Zmiz, Rebeko,“ odpověděla jsem s úsměvem. „Dobře, dobře,“ zahihňala se Rebeka a odešla. Když jsem vyšla ven, spatřila jsem ho – bez námahy pohledného v obleku šitém na míru, s rukama zkříženýma, jak mě sleduje s ledabylým úsměvem