(POHLED ARIELLE)
Probudilo mě jemné zaklepání. Oči se mi rozletěly a uviděla jsem Jareda, jak se na mě dívá.
"Večeře je servírovaná, paní Smithová," řekl, jeho hlas byl vřelý a škádlivý, když mi vtiskl lehký polibek na čelo.
"Večeře?" Lekla jsem se a posadila. "Kolik je hodin?" zeptala jsem se a podívala se k oknu. Uvědomila jsem si, že venku je tma, ale pokoj osvětluje lampička u postele.
Ja
















