(POHLED JARED)
Bylo toho na mě moc – ta bolestná smířenost se vším, co jsem slyšel zpátky v pokoji.
Klopýtal jsem chodbou nemocnice, nohy se mi pohybovaly mimovolně. Kdovíjak jsem se ocitl ve výtahu, sjíždějícím do přízemí. Zrcadla na stěně odrážela obraz, který mě ani nepřekvapil. Bledý, zlomený a zkřivený muž.
Venku mi horké odpolední slunce pálilo kůži a oči, ale bylo mi to jedno. Byl jsem příl
















