"Budu muset vymyslet něco strašného. Třeba nucené netflixové maratony s nadměrným množstvím jídla s sebou."
"Ach ne," řekla jsem bez emocí. "Cokoliv, jen ne pohodlí a relaxace."
"Vidíš? Jsem velmi zastrašující."
Schoulila jsem se do plyšové pohovky v hotelovém apartmá a telefon jsem si přitiskla k uchu. "Dobře. Vyhrál jsi."
"Dobře. A Sabi?"
"Ano?"
"Ať se dnes večer stalo cokoliv – už to nemusíš né
















