*Ach, Bože můj. Její reakce...*
"Pojď dál," zašeptala Sára. "Posaď se."
"Řekni mi, že lže." Následovala jsem ji do obývacího pokoje, nohy mě sotva držely. "Prosím, řekni mi, že si to Viktorie vymyslela."
Sára se těžce posadila na pohovku a poplácala polštář vedle sebe.
"Sable... doufala jsem, že se to nikdy nebudeš muset dozvědět."
Ta slova mě zasáhla jako fyzická rána. Skrčila jsem se a přitiskla
















