Můj tah se stal naléhavějším, zoufalejším. Byla jsem tak blízko, na samém okraji, ale něco mě drželo zpátky. Minuty ubíhaly. Má ruka pracovala horečně, ale uvolnění zůstávalo mimo dosah. Můj klín bolel touhou, tvrdší, než kdykoli předtím v životě. *Co se sakra děje?* Opřela jsem se silněji o zeď, dech drsný a namáhavý. Pot se mísil se sprchovým proudem a má pokožka byla kluzká. Pak jsem to uslyšel