Caelanův hlas zněl sotva potlačovaným pobavením: "Pravděpodobně jen zlobivé kotě." Horkost mi zalila tvář, když jsem si uvědomila, že přesně ví, kdo se skrývá za rohem. "Ach můj Bože!" Petersonův hlas vybuchl nadšením, když se plácl do čela. "Úplně jsem se v Gabrielovi mýlil! Moc se omlouvám, Vaše Veličenstvo!" "To je v pořádku." Caelanův tón se změnil v rezignovanou trpělivost. "Ale pamatujte – n