Zavedl mě k jídelnímu stolu, kde čekala snídaně. Zahlédla jsem naše spojené ruce a propadla mě panika. Vytrhla jsem ruku zpět a vyhýbala se jeho pohledu. "Zvládnu to," zamumlala jsem a posadila se do židle naproti němu. Neměl žádné poznámky k mému ústupu, jen se posadil. Tehdy jsem si všimla talíře s borůvkovými vdolky. Moje oblíbené borůvkové vdolky. "Dej si," řekl a všiml si mého zírání. "Jez."