O pár hodin později jsem seděla se zkříženýma nohama na podlaze obývacího pokoje mého nového bytu. Podařilo se mi vybalit to nejdůležitější – oblečení, toaletní potřeby, maminčin porcelán pečlivě zabalený v hedvábném papíře.
Zazvonil mi telefon, na obrazovce se rozsvítilo Scarlettino jméno.
Pozvala mě na drink. Souhlasila jsem dřív, než vůbec dokončila větu.
*Perfektní. To je přesně to, co teď pot
















