Jeho oči přejely po mé tváři. "Vezmeme si to s sebou." Odmlčel se a vypadal, jako by chtěl říct víc. Ale pak se nálada změnila, jako by setřásl, co ho trápilo. "Enzo!" zavolal. Ó, můj Bože. Úplně jsem zapomněla na Enza stojícího u auta. Mé tváře zahořely, když obešel roh domu. "Dej Vedu do auta. Já vezmu naše jídlo s sebou a řeknu všem, že odjíždíme." "Zajedu ke dveřím," řekl Luce. Pak mi položil