VEDA N o. Ne. Ne, ne, ne, ne… Mráz mi přeběhl po kůži navzdory vařící vodě. Rychle jsem začala přejíždět mýdlovou žínkou po zbytku těla. "Ehm, já už jsem skoro hotová. Dej mi jen vteřinku a můžeš mít sprchu." Pitomá, pitomá, pitomá! Nikdy jsem tady neměla zůstat. Měla jsem to zkusit v koupelně na chodbě. Měla jsem ty zasraný dveře zamknout. Neměla bych tu být? Mám se omluvit? "Já jen…byl jsi tak z