Snažila jsem se zachovat klid, přitáhla jsem si mýdlovou žínku k hrudi a držela ji tam, abych si zachovala aspoň kousek cudnosti, který mi zbyl. „Mario…“ „DÍVEJ se na mě.“ V jeho hlase byl tón, který tam předtím nebyl. Do prdele. Do prdele. Do prdele. Panika se ve mně zvedala, až mi znecitlivěly ruce a nohy, srdce mi tlouklo tak rychle a silně, že jsem před očima viděla hvězdičky a přála si, abych