LUCA
Nemůžu dýchat. Kurva, nemůžu dýchat…
Ty záchvaty přicházejí čím dál častěji od té doby, co mi Vedu vytrhli ze života. Sevřel jsem opěrky křesla, ve kterém jsem seděl, hnědá kůže byla pod mýma prstama chladná a tvrdá, a stěny se ke mně přibližovaly. Zavřel jsem oči a bojoval o dech.
Otcův rozzlobený hlas prořízl mou panickou mlhu. „Jsi hanbou této rodiny a nejsi můj syn.“
Jeho slova po mně skl
















