VEDA S rukou stále sevřenou kolem mého hrdla mě tou druhou donutil sklonit hlavu. "Na kolena, děvko." Bránila jsem se, kroutila hlavou sem a tam a snažila se udržet svůj hlas silný. "Ne. Tohle nechceš udělat. Jenom tě to bolí." "Takže se nebojíš natolik, abys se mnou nebojovala, co?" Setřásl vodu z obličeje. "Dobře. Bojuj. Už jsi mě tak nasrala, že se každou chvíli udělám." I když jsem věděla, že