Aurora se v Westbridge dlouho nezdržela. Zůstala v tom městě jen kvůli Josephovi, ale teď, když odmaturovala a on měl někoho jiného, neměla důvod zůstávat. Tu noc si zarezervovala let domů do Ravenshore. Když vystoupila z letadla, Megan Quinnová už na ni čekala. "Tentokrát zůstáváš už navždy?" "Ano." Aurora trávila většinu času roky honěním se za Josephem a do Ravenshore se vracela jen zřídka. Času s Megan měla málo. Ale teď, když prohrála sázku, neměla důvod znovu odjet. Megan slyšela, co se stalo s Josephem, a nemohla si pomoct, než povzdechla. Přesto se jen usmála a propletla ruku s Aurorinou. "Zapomeň na smůlu. Dnes večer slavíme." Aurora jí úsměv oplatila a neodmítla. Megan ji vzala do nejexkluzivnějšího klubu v Ravenshore, objednala ty nejlepší drinky a uspořádala jí rozlučku se svobodou. Jeden drink a frustrace, kterou Aurora léta nesla, konečně začala mizet. "Upřímně, rozejít se s Josephem byla ta nejlepší věc, která se ti mohla stát," škádlila ji Megan. "Tehdy ses proměnila v takovou sladkou, tichou holčičku jen proto, abys se mu zalíbila. Žádné pití, žádné závody – prakticky jsi žila v knihovně. Byla jsem v šoku, za boží milosti." Aurora nebyla vůbec ten typ dívky, který Joseph preferoval. Waltonovi byli jednou z nejmocnějších rodin v Ravenshore a Aurora z minulosti milovala rychlá auta, divoké noci, jízdu na koni, horolezectví a parašutismus. Byla odvážná, temperamentní a nebojácná. Lásku nikdy nebrala příliš vážně. Ale pro Josepha se toho všeho vzdala. Přetvořila se a hrála roli jemné a poslušné dívky, kterou chtěl. "Musela jsem se zbláznit," řekla Aurora líně a kroužila drinkem, když se na to všechno dívala s odtažitým pobavením. Vždycky byla ohromující. Tehdy se snažila hrát tu roli, ale nikdy jí to úplně nesedělo – její krása vždy působila nemístně. Teď ji ale nosila bez námahy. Dokonce i muž, který jim naléval drinky vedle nich, zrudl jen tím, že se na ni díval. Megan se zasmála. "Aurora, teď, když ty a Joseph jste skončili, opravdu se vracíš k Waltonovým, abys převzala rodinný podnik?" "Sázka je sázka." Aurora pomalu usrkla z drinku, jejím tónem nezájem. Grace byla impozantní žena. Po smrti jejího otce byly vnitřní boje v rámci Walton Corporation nemilosrdné a Grace držela všechno pohromadě sama. Její starší sestra Tessa Waltonová byla vždycky křehká. Na druhou stranu Aurora toužila po svobodě. Grace nikdy Auroru do ničeho nenutila a dokonce jí dala na vybranou – což vedlo k té sázce. Prohrála a nebyla ten typ, který by sázku porušil. Megan ale zůstávala nepřesvědčená. "Znáš pravidla rodiny Waltonových. Než to převezmeš, musíš se nejdřív vdát. Vybrala ti už máma někoho?" "Ne." Aurora své matce dobře rozuměla. Byla silná, ale nikdy nebyla panovačná, pokud šlo o výběr partnera její dcery. Důvod, proč tehdy nesouhlasila s Josephem, měl víc co do činění s rivalitou mezi jejich rodinami než s čímkoli jiným. "Aurora, i když jsi prohrála sázku, máma by tě do ničeho nenutila. Kromě toho je venku spousta mužů. Pokud jsi opravdu v koncích, můžu ti představit svého bratrance." Meganin bratranec Lucas Carter byl nechvalně známý tím, že je chladný a nedotknutelný – muž málomluvný, s tváří, která dokázala otočit hlavy, kdekoli se objevil. Když byla Aurora mladší, myslela si, že je to ten nejúchvatnější muž, jakého kdy viděla. V tom naivním věku jednou chovala tichou, prchavou zamilovanost – něco krátkého a nevysloveného, co brzy vybledlo do ztracena. V průběhu let se stali jen vzdálenými vzpomínkami, míjejícími se cizinci v oddělených světech. Aurora Meganina slova odbyla jako vtip. Chlad likéru jí ulpěl na jazyku a teprve teď si uvědomila slabou hořkost pod tím pálením. V době, kdy se noc chýlila ke konci, obě se vrávoraly na nohou. Meganin výraz se změnil. "Můj bratranec právě psal – přijede pro nás." I když to říkala, v jejích očích se mihlo zmatení. Nikdy nebyla se svým bratrancem nijak zvlášť blízká. Vlastně ji spíš zastrašoval. Nebyli ten typ, který by se o sebe zajímal, a přesto jí dnes večer z ničeho nic napsal. Nejenže se ptal, jestli je s Aurorou, ale také nabídl, že pro ně přijede. Přičítala to vzácnému okamžiku zájmu a nepřemýšlela o tom příliš. O několik minut později zastavil u vchodu elegantní, decentní Maybach. Okénko se stáhlo a odhalilo tvář tak výraznou, že se zdála téměř neskutečná. Jeho rysy byly ostré, dokonale vytříbené, jeho pleť jako porcelán – chladná a elegantní. Pod stříbrnou září měsíce vypadal téměř nadpozemsky. Ten druh krásy, kvůli kterému by člověk zapomněl dýchat. Byl naprosto a nebezpečně ohromující. "Nastupte." Jeho hlas byl hluboký, hladký – opojný zvuk sám o sobě. Lucasův pohled krátce přejel Megan, než se usadil na Auroře. V okamžiku, kdy se jejich oči setkaly, jí srdce vynechalo úder.