Jak to mohl vědět o ní a Josephovi? Ta myšlenka Auroře bleskla hlavou, ale ona se jen usmála a řekla: „Ne, Lukeyi. Jen jsi se taky pobavil, tak to nechme být.“ Zamrkala, i když v ní přetrvával náznak viny. Lucas byl jiný. Brilantní, úspěšný a proslule nedosažitelný, byl jako chladný měsíc vysoko na obloze. Dopustila se hříchu. Aurora si v duchu tiše zaklela. Lucas oklepal popel z cigarety. Nepotvrdil to ani nepopřel – jeho pohled prostě potemněl. „To je jedno,“ řekl chladně. Aurora tiše vydechla úlevou. Po obléknutí opustila hotel a vzala si taxík zpět na panství Waltonových. Zrovna když nastupovala do auta, nedaleko od ní ji Judy zahlédla a na chvíli zamrzla. Pak si kousla do rtu a zatáhla Josepha. „Josephe, myslím, že jsem právě viděla slečnu Waltonovou.“ „Auroru? Co by tu dělala?“ Joseph se lehce zamračil. Byl to pětihvězdičkový hotel a vzhledem k Aurořinu původu studentky v nouzi si nemohla dovolit se tu ubytovat. „Možná se přes tebe ještě nepřenesla. Myslím, že slyšela, že ses přišel setkat s panem Carterem, tak možná schválně čekala poblíž…“ „Ignoruj ji,“ řekl Joseph a jeho výraz potemněl. Neměl trpělivost pro ženy, které neznaly své místo. Způsobit scénu na jeho narozeninové oslavě bylo už dost špatné, a teď hraje tu zoufalou, upjatou roli? Kromě toho se k ní choval dost dobře. Jinak by žena jako Aurora nikdy neměla šanci být ve vztahu s někým jako on. Joseph se zamračil, když si vzpomněl na to, co mu dědeček nařídil. „Měl bych jít za generálním ředitelem Vanguard Group. Děda řekl, že za každou cenu musíme zajistit tento projekt s Cartery.“ Rodina Huntových byla poslední dva roky na sestupu. Pokud by si mohli vytvořit spojení s Vanguard Group, mohla by ještě existovat šance, jak to zvrátit. Joseph se však nakonec vydal na cestu zbytečně. Než dorazil, Lucas už odešel – a nejen to, ale ani neměl šanci vidět Lucasova asistenta. „Josephe, to je v pořádku.“ Judy ho jemně utěšovala. „Za chvíli je další obchodní gala. Až přijde čas, budeš mít ještě šanci se tam s někým spojit.“ „Jo.“ Joseph přikývl a jeho pohled byl temný. „Ať se děje cokoliv, musím získat tento projekt s Vanguard Group.“ Mezitím Aurora neměla tušení, že Joseph a Judy dělají takové scény. Po odchodu z hotelu se vrátila domů, kde byla přítomna její sestra Tessa a jejich matka. Grace se na ni podívala chladným výrazem. „Upozorňovala jsem tě už dřív, že Joseph není dobrý a rodina Huntových s námi nikdy neměla dobré vztahy. Podle sázky jsi prohrála. Od zítřka se hlásíš v Walton Corporation. Jakmile se vdáš a seznámíš se s podnikáním, přeřadím tě, abys pracovala přímo pod mým vedením. Tvá sestra nemá dobré zdraví. Musíš převzít více odpovědnosti za Walton Corporation.“ Aurora věděla, že její matka nikdy nezmění názor. Skutečnost, že udělala i takový kompromis a dovolila jí na to vsadit, byla už vzácná. Aurora nic neřekla. Vedle ní se Tessa náhle zasmála a řekla dvojsmyslným tónem: „Mami, Aurora se právě vrátila a teď se Julian stal jejím budoucím švagrem… Koho vlastně plánuješ, aby si vzala?“ Julian Hayes byl muž, kterého Grace kdysi plánovala pro Auroru vdát. Zamiloval se však do Tessy na první pohled a před lety zrušil zasnoubení. Aurora a Tessa nikdy nevycházely dobře. Tessa byla adoptovaná dcera, ale vždy byla křehká. Od mládí byla Grace k Auroře chladná a lhostejná, zatímco Tesse projevovala nekonečnou péči a trpělivost. Teď, když to Tessa zmínila, bylo to jasně proto, aby Auroru ponížila. Grace se na Auroru podívala a promluvila odtažitým tónem. „Nechám někoho zařídit ti v nejbližších dnech několik sňatkových vyhlídek.“ Tessiny rty se lehce zkroutily. Grace byla vždy racionální a pragmatická. Manžel, kterého by vybrala pro Auroru, by byl nepochybně založen na výhodách, ne na Aurořiných přáních. Aurořin výraz zůstal klidný. „Mami, jednou jsi řekla, že pokud jde o manželství, měla bych si vybrat já.“ Grace se zamračila.