Aurora už neřekla nic dalšího. Při tolika lidech, co se dívali, nebylo třeba v konverzaci pokračovat. „Dobře, zpátky do práce. Mám taky co dělat.“ Zvedla dokumenty v ruce jako gesto, aby mu připomněla, proč tu je. Lucas si ji prohlédl, všímal si ostrosti jejího pohledu – odlišné od její obvyklé bezstarostné povahy. Teď v ní byla vážnost. „Dobře. Hodně štěstí.“ Pak, jakoby mimochodem, dodal: „S tou