Aurora zůstala klidná. "Neboj se, s Josephem jsem skončila. Ale protože přebírám rodinu Waltonových, moje manželství by mělo být alespoň stabilní. Raději si vyberu někoho, kdo mi není nesympatický." Grace nikdy neschvalovala její vztah s Josephem. Částečně to bylo kvůli jejímu opovržení, že Aurora dovolila emocím zamlžit její úsudek. Druhým důvodem bylo, že rodina Huntových byla přímým konkurentem Waltonových. Ačkoli Huntovi nebyli tak mocní jako Waltonovi, stále byli považováni za rivaly. Pravdou je, že pokud jde o manželství, Grace nebyla nijak zvlášť panovačná. Nezajímala se o Auroriny záležitosti tolik jako o Tessiny. Její pronikavý pohled přejel Auroru a na okamžik ji zhodnotil. "Dobře, můžeš si vybrat, koho si chceš vzít, ale sázka je sázka. Nech mě ve štychu, Auroro." Aurora přikývla. Grace měla jiné záležitosti a otočila se, aby šla nahoru. Nyní v obývacím pokoji zůstaly jen Tessa a Aurora. Ačkoli byly sestry jménem, jejich vztah byl v nejlepším případě vždy vlažný. Tessa si úmyslně pohrávala s drahým náramkem, který jí Grace koupila v aukci, a posměšně se zasmála. "Auroro, opravdu si myslíš, že najdeš někoho lepšího než Juliana? Celá společnost ví, že ses ponížila kvůli Josephovi. Opravdu věříš, že si tě ještě někdo bude chtít vzít?" Rodiny Waltonových a Huntových se nepohybovaly ve stejných kruzích. Ale v Ravenshore se šířily zvěsti o Auroře a jejím vztahu s jiným mužem jako lesní požár. Aurora na Tessu jen pohlédla. K této takzvané sestře nic necítila. Ve skutečnosti, když Julian zrušil zasnoubení, jí se ulevilo. Z nějakého důvodu k ní Tessa vždy chovala zášť. "Juliane?" Aurora zvedla obočí a posměšně se zasmála. "Jestli se ti tak líbí, nech si ho. Ale podle toho, co jsem slyšela, dost střídá partnerky. Ujisti se, že chodí na pravidelné prohlídky, sestro." "Ty—" Tessin hrudník se zvedal a klesal hněvem. Dobře si uvědomovala rozdíl mezi sebou a Aurorou. Grace byla na Auroru přísná, ale k ní shovívavá – ne z lásky, ale proto, že měla od Aurory vyšší očekávání. Ale proč? Proč měla Aurora zdědit rodinu Waltonových? Proč ne ona? Jen proto, že byla adoptovaná? Když sledovala Auroru odcházet, hořkost a neochota naplnily Tessin ztemnělý pohled. Aurora však neměla čas se Tessinými pocity zabývat. Zprávy o její situaci se rozšířily a její přátelé se dychtivě snažili seznámit ji s potenciálními partnery. Tři dny v kuse se setkávala s jedním mužem za druhým, ale žádný z nich nevzbudil její zájem. Už se chystala odejít, když se poblíž ozval známý hlas. "Aurora? To je náhoda." Judy k ní přišla v závěsu s Josephem. Její vzhled se úplně změnil. Nyní byla zahalena do luxusních značek od hlavy až k patě, ale stále si zachovávala to samé jemné, poslušné chování. Vedle ní se Joseph zamračil při pohledu na Auroru. Zdála se jiná než dřív. Její make-up byl bezchybný, rty nalíčené výraznou červení, její tmavé vlasy volně splývaly. V jejím pohledu se nesla lenivá, lhostejná aura – odvážná, nespoutaná. Vůbec se nepodobala ženě, kterou kdysi znal. "Co tu děláš?" Joseph odsunul stranou své zatoulané myšlenky a chladně se zeptal. Tato restaurace byla výhradně pro členy. Někdo jako Aurora tu neměl co dělat. Aurora zkroutila rty do hravého úsměvu. "A proč bych tu neměla být?" "Slečno Waltonová, vy tu pracujete?" Judy se tiše zasmála, její tón byl plný lítosti. "Plat je tu dobrý, ale nečekala jsem, že absolventka špičkové univerzity jako vy skončí jako servírka jen kvůli penězům." "A co je špatného na tom být servírkou?" Aurorin pohled přejel přes Judyin drahý outfit, každý kousek v hodnotě tisíců, než ledabyle řekla: "Aspoň si vydělávám vlastní peníze, místo abych se spoléhala na muže." Judyina tvář zbledla. Kousla se do rtu a vypadala uboze. Ale Josephův výraz ztemněl opovržením. "Tak co, když utrácím peníze za svou ženu? “Když jsme se rozešli, dokonce jsem ti dal dvě stě tisíc dolarů jako kompenzaci, ale ty jsi to odmítla. “Aurora Waltonová, s takovým postojem si vůbec zasloužíš tady pracovat?" Jeho tvář byla chladná, když dal znamení manažerovi. Vedle něj Judy mlčela a sledovala Auroru s tichou poslušností. Aurora se na ně podívala. Najednou jí to všechno přišlo směšné. Kdyby byla opravdu bojující absolventkou univerzity, pak by Josephovy činy zničily její práci, a ještě více zhoršily její už tak těžký život. A Judy, někdo, kdo by to měl chápat lépe než kdokoli jiný, jen stála a sledovala, jak jí Joseph ztěžuje život. Tolik k tomu čistému, laskavému obrazu. Brzy dorazil manažer. "Tato servírka má hrozný přístup. Nemyslím si, že je vhodná k tomu, aby tu dál pracovala," řekl Joseph chladně. Ale manažer se zarazil a vypadal překvapeně. Rychle vysvětlil: "Musí to být nedorozumění, pane. Slečna Waltonová je jednou z našich elitních členek, ne servírka." "Cože?" Joseph byl ohromen. Jeho obočí se svraštilo, když se mu v tváři objevil úžas. Jak si Aurora mohla dovolit být členkou tady? Dřív váhala, než si koupila levné pouliční jídlo, a vždycky si dávala pozor, aby snědla každý kousek jahody, včetně stopky. Jak si najednou mohla dovolit elitní členství v takovém místě? Musela intrikovat, udělat cokoli, jen aby upoutala jeho pozornost. V jeho očích se nahromadil odpor. "Aurora Waltonová, co se snažíš udělat? Lneš ke mně a doufáš, že se dáme zase dohromady?" Aurora zvedla pohled, její červené rty se pootevřely, když vyslovila: "Idiote."