Přítelkyně vylezla z pokoje někdy před obědem. V tu chvíli už jsem měla její snídani v sobě, takže jsem musela připravit něco jiného. „Dobré ráno,“ řekla a zívla. Oči měla unavené a nateklé, barvu v obličeji mdlou. Vykoupala se a převlékla do oblečení, ve kterém přijela. „Ráno.“ Položila jsem šálek s čajem a pobídla ji, aby si sedla vedle mě. „Jak ti je?“ zeptala jsem se. Pokrčila rameny. „Promiň,