Anna vztáhla ruku. Nic neviděla. Slyšela jen Niny kroky, jak vyběhla ven. Pak už jen zvuk zavírajících se dveří. Její svět se okamžitě naplnil temnotou a mrtvolným tichem.
Anna se v posteli převalovala sem a tam.
Připadala si jako uvězněná v malém temném domě, kde není světlo, žádná cesta ven a nic není vidět. Dusila se, jako by měla v té temnotě pomalu zemřít.
„Nino, Nino…“
Zavolala několikrát, a
















