Anna ucítila pižmo Liamova těla a srdce se jí zastavilo. Měla strach, že je někdo uvidí, a spěšně ho od sebe odstrčila.
„Pusť mě! Nemačkej mě tak!“
Liam začal používat větší sílu a objal ji pevněji. Přiblížil se a procedil skrz zuby: „Copak ti není líto, že jsi shodila polévku, kterou ti tvůj snoubenec osobně uvařil?“
„Jestli mi je něco líto, nebo ne, je moje věc! Tebe se to netýká! Pusť mě! Rychl
















