Jose jí zasyčel do ucha: „Slyšelas ho. Radši bychom se do toho měli brzy pustit, co říkáš? Přemýšlel jsem… dnes večer? Pokud máš čas, samozřejmě?“ Strčila do něj loktem do žeber, ale neustoupil. „Pamatuj si, co se stane, když mi to zkazíš. Buď teď hodný a později večer můžeš být zlobivý, jak chceš.“ Usmál se tak široce, že se bála, že mu uši spadnou dovnitř. Zakousla se silně do spodního rtu, tak silně, až jí tekla krev. Pokud pan Sterling brzy nepřijde, věděla, že se bude muset s tímhle chlapem vyspat. Pak rychle v místnosti zavládlo ticho. Bylo to, jako by z místnosti vysáli kyslík. Všechny pohyby se zdály zastavit. Zvuk kožených bot na mramorové podlaze zesílil. Před všemi se objevil muž. Byl vysoký a pohledný v tmavě šedém obleku. Chodil jako model, s rukou v kapse, vypadal elegantně a sebevědomě a přitahoval pozornost všech na večírku. Za boží milosti, pomyslela si Alessa. Alessiny oči se na něj upřely a uvědomila si tu postavu. Byl to pan Sterling. Ale… co to dělá? Směsice vzrušení a zmatku se v ní mísila, a aby toho nebylo málo, Jose promluvil: „Strýček Brian přichází!“ vykřikl Jose a velká část Alessy ochrnula. Její mysl závodila. Je jeden z rodiny? Joseho strýc? Zasáhlo ji to jako blesk z čistého nebe. Cítila, jak se jí mysl vyprázdnila, a začala se cítit špatně. „Briane, proč tak pozdě?“ zeptala se Susan. „Táta se na tebe několikrát ptal.“ Jose a Susan vstali, aby ho přivítali a dovedli na místo vedle starého muže, v čele stolu, ale Brian je obešel a zamířil rovnou k Alesse. „Takže ty znáš tu dívku?“ zeptal se starý muž přes stůl. „Naši Alessu, brzy budoucí členku rodiny. Vdává se za tvého synovce, Joseho…“ „Ne, nevdává,“ řekl. Starému muži zamrzl úsměv na tváři. Ještě si nebyl jistý, jestli by se měl zlobit, nebo ne, tak trochu zkusil, hlas plný napětí. „Jak to myslíš, ‚nevdává‘?“ „Ona je moje, takže si nemůže vzít Joseho, protože se mnou chodí. A pokud bude mít něčí děti, budou moje.“ Jose byl ohromen. Dav zalapal po dechu. Alessa se chtěla propadnout pod zem a už nikdy nebýt viděna. Nakonec starý muž pochopil, že by se měl zlobit, a praštil pěstí do stolu. „Briane, co se to sakra děje? Neukážeš se roky a teď tohle?“ „Otče, prosím,“ řekl a vzal Alessu za ruku. „Děláš tady scénu.“ „Nesmysl! O čem to mluvíš? Alessa je snoubenka tvého synovce! Vyspal ses s ní?“ Poslední otázka způsobila, že všichni znovu zalapali po dechu. Brian klidně promluvil. „Jen jeho snoubenka, ne jeho manželka. A ještě se s ním nevyspala – jen se mnou.“ Usmál se, když se podíval na Alessu. Alessa se otřásla. Věděla, že Brian jí v tu chvíli zničil život, nechal ji zlomenou a roztříštěnou na skalách, potápějící se v moři skandálu. Brianovým plánem bylo způsobit maximální škodu jí i Josemu. Její pověst by byla po tomhle v troskách a všichni by věděli, kdo je a co udělala. Samozřejmě, jakmile by Brian skončil s používáním jejího těla, vyhnal by ji a ona by zůstala sama. Starý muž byl rudý vzteky a sotva věřil tomu, co slyšel. Otočil hlavu k Alesse: „Alesso, řekni mi, opravdu jsi… byla s Brianem?“ Alessa se trochu zachvěla. Brian jí stiskl ruku a začal ji štípat. Nejprve jemně, ale pevně. Varování. Alessa přikývla. Hosté propukli v povyk. Jose zatnul zuby, jeho tvář hořela horkem, zahanbením. Nikdy, nikdy by si nemyslel, že by ho opustila kvůli jeho strýci, a najednou litoval, že ji tam vůbec poslal. Cítil, jak mu vře krev, když oči přelétávaly mezi ním a jeho strýcem Brianem. Sevřel pěsti a vyskočil ze židle, sevřel Alessinu ruku pevnou rukou. „Co si sakra myslíš, že děláš!“ křičel na ni a přitáhl ji blíž za ruku. „Jsi moje snoubenka!“ Pak, než si uvědomil, co se děje, byly mu ruce strženy a byl odtažen o několik stop zpět. Brian stál nad ním, jeho strážce Garwood po Joseho boku. Celá hala mlčky sledovala v očekávání toho, co se stane dál. „Není,“ zavrčel Brian, tyčící se nad Josem, „Ona je moje žena!“