Extravagantní závěs postele, zdobený liliemi, je napůl zatažený a romantická vůně se line mezerou. Andrea těžce otevírá oči. Má pocit, jako by jí měla hlava explodovat a tělo ji bolí, jako by ji někdo rozebral a znovu složil. Co tady dělá? Seskakuje z postele a bosýma nohama kráčí po tmavém, složitě vzorovaném koberci. Opouští pokoj a plíží se chodbou k tlumenému světlu na konci. Otevře pootevřené dveře a zjistí, že světlo vychází z gigantické obrazovky na zdi. Její tvář zrudne vroucí krví, když vidí vzrušující obrazy na ní. Nahý muž a žena se oddávají intenzivnímu milování, nevšímajíce si ničeho jiného. Ta žena je kráska se světlými a štíhlými zády a blond vlasy. Má dlouhé, štíhlé nohy a svíjí je do různých hanebných pozic. Muž ve videu ji uchopí za bradu a otočí jí hlavu, aby čelila kameře. S brutálním pohledem náhle skloní hlavu k jejímu uchu a něco jí zašeptá. Andrea zadržuje dech, ale nic neslyší. Pak si uvědomí, že film je nastavený na mute. Není slyšet ani chrčení, ani červenající se sténání, ale ten obraz stačí k tomu, aby Andrea zrudla. Její tvář je tak karmínová, že se zdá, že jí praskají žíly. Uchopí kovovou kliku dveří tak silně, jak jen může, aby odolala nutkání skočit do videa a tu ženu uškrtit. Ale nemůže, protože ta žena v tom videu je ona sama. A ten muž je její manžel. "Není to úžasné?" ozve se v té velké a luxusní místnosti nesmírně zlověstný hlas. Její manžel sedí na žakárové pohovce zády k ní. Má úhledný účes a na sobě oblek šitý na míru, který nenápadně vyzařuje moc a bohatství. "Vůbec ne. Ta žena má ubohý obličej a ten muž je v tom, co dělá, hrozný," odvrátí Andrea oči a odpoví, jako by to byl nechvalně známý a odporný film. Místností se rozléhá hluboký a zvučný smích a jeho hlas mu duní v hrudi: "Pravda je taková, že jsi vlezla do mé postele, roztáhla nohy a prosila o to různými způsoby." Ve stínech si překříží nohy a krouží vínem ve sklenici. Pomalu usrkává, vychutnává si víno, zatímco mluví, a užívá si pozice, ve které se nachází. Andrea si myslí, že se chová jako prasák. Mluví o tom p*********u, jako by to byla sběratelská klasika, kterou se vyplatí sledovat znovu a znovu. Každý normální chlap by se chtěl nějakým způsobem uvolnit při sledování takových erotických scén. Andrea zírá na zátylek manželovy hlavy: "Věř tomu nebo ne, byla jsem zdrogovaná." "Proč bych ti měl věřit?" "Věř si, čemu chceš. Ale říkám ti, raději bych spala vedle mrtvoly v rakvi, než abych se s tebou dostala do postele." Její hlas se chvěje vztekem. Jak odporné a domýšlivé od něj, že natočil video z toho, co se stalo včera v noci, a pak si ho pouští na velké obrazovce! Andrea se podívá za pohovku a všimne si několika papírů formátu legal na tmavě modrém stole. Velká slova "ROZVODOVÁ DOHODA" jsou jasná jako den. Potichu se posune dopředu, aby zkontrolovala, zda jsou papíry podepsané. "Jsi naštvaná, protože jsem si včera v noci neřekl dost?" ptá se nevěřícně. "Nebo ses rozhodla mě svést tím, že budeš hrát nedostupnou?" "Mysli si, co chceš." "Nebo mi chceš snad ukrást sperma a otěhotnět, aby tvůj status mé manželky byl nezpochybnitelný?" Andrea si povzdechne: "Stačí, když podepíšeš ten papír." Podpis by vyřešil všechno. Andrea natáhne krk a uvidí prázdnou, nepodepsanou linku na spodní straně stránky. Ačkoli si myslí, že je marnivá a nehodná být jeho manželkou, rozvodové papíry, jak by očekávala, nepodepsal. "Pojď sem." Ten muž se podívá na Andreu a na rozvodové papíry a napadne ho hrubý nápad. Ušklíbne se na ni: "Dám ti dvě možnosti. Roztrhej ty papíry, nebo odemkni zvuk videa." Odemknout zvuk? Modré světlo z obrazovky se v tlumené místnosti odráží na Andreině tváři. Muž a žena ve videu to stále dělají a je to docela vášnivé. Nechce přemýšlet o tom, co se stane, když odemkne zvuk; nemusí to slyšet, aby věděla, jak primitivní a provokativní jsou jejich sténání. Ten muž ve videu, který teď sedí před ní, to dělá, jako by nikdy předtím nebyl se ženou, a je tak tvrdý, že se stále cítí bolavě. Podívá se na dálkové ovládání a na rozvodové papíry na stole před sebou. Neváhá. Přejde ke stolu a vezme dálkové ovládání. Obrovská obrazovka zčerná v okamžiku, kdy ho vypne. Bang! Pootevřené dveře se rozletí a do místnosti vstoupí dvě přísně vypadající služebné v krátkých černých sukních. Žena středního věku s vysokými lícními kostmi jde v čele a omluvně se uklání. "Pane Hamiltone, je mi moc líto, že vám musím sdělit tak strašnou zprávu," říká, "Paní Hamiltonová si včera v noci zapomněla vzít léky a stala se paranoidní a nestabilní. Zavolala Aitkensovým a řekla jim, že se s vámi rozvádí." Rozvod mezi Andreou a jejím manželem je pro jejich rodiny vážná věc; manželství bylo pečlivě domluveno, aby posílilo elitní společenské postavení rodin, a rozvod by se mohl ukázat jako katastrofální. Ode dne, kdy se narodila, byla Andrea Aitkensová přesvědčována o tom, že jejím jediným životním cílem je vzít si jednoho z Hamiltonových mužů. Stejně jako ostatní tři dívky z rodu Aitkensových, i ona musela vynikat ve výtvarném umění, hře na klavír, jízdě na koni, literatuře a francouzštině, mimo jiné předměty, které odpovídaly jejímu postavení budoucí paní Hamiltonové. Jak ví každá elitní rodina, Hamiltonovi mají bezkonkurenční moc ve vládě i v soukromém podnikání. Stát se Hamiltonem zaručuje snadný, luxusní život s nekonečným bohatstvím. Před třemi lety se dívky z vyšší třídy ve městě utkaly o získání souhlasu pana a paní Hamiltonových a povolení vzít si jejich syna. Každá významná rodina povzbuzovala své dcery, aby si získaly Hamiltonovu přízeň a doufaly, že si zajistí spojenectví s mocnou rodinou. Andrea zvítězila a její svatba byla stejně velkolepá a významná jako královská svatba. "Rozvod?" ptá se její manžel. Konečně vstane z pohovky a jeho dlouhý stín padne na Andreu. Služebné ji uchopí za paže a donutí ji zůstat v klidu a sledovat, jak se k ní krok za krokem blíží jako fantom. Jeho velitelská přítomnost se zesiluje, jak se přibližuje. Každá jeho část – hluboké, tmavé oči, orlí nos, plné, smyslné rty – vypadá tak dokonale, jako by ho vytesali bohové. Uchopí Andreu za čelist sevřením svěráku a ona se chvěje pod jeho silou. "Takže hraješ nedostupnou," říká, "Je škoda, že se pro tebe nemůžu vzrušit bez pomoci. Možná zkus příště něco jiného?" Naznačuje snad, že ho včera v noci zdrogovala? Andrea se zasměje: "Pokud to tak opravdu cítíš, pak není třeba zachovávat toto falešné manželství. Souhlasíš, pane Hamiltone?" Andrein postoj, ani uctivý, ani ponížený, způsobí, že služebné zalapají po dechu. Nikdo s Lancem nikdy nemluví tak drzým způsobem. Paní Hamiltonová musí být opravdu blázen, když s ním takhle mluví. Služebné ji drží za paže silněji, připravené ji vyvést z místnosti. Než Lance stačí odpovědět, vpadne dovnitř komorník, rozrušený a udýchaný: "Pane Hamiltone. Je to paní Hamiltonová. Provalila zprávu o rozvodu a tisk obléhá bránu." Lance přivře oči a jeho tvář se stane nebezpečnou. Žena stojící před ním se na něj podívá, její pohled je nebojácný a hrdý. Nevidí jediný náznak její dřívější posedlosti jím. Obavy a lásku vystřídalo pohrdání a nenávist. Nenávist? Lance se na komorníka chladně usměje a věnuje své ženě výhrůžný pohled. Ona se ohlédne, její oči jsou ohnivé a intenzivní jako u divoké panterky, která se chystá vrhnout na svou kořist. Tato žena se změnila.