Vychází z ložnice a já ji okamžitě vidím, protože už dvacet minut zírám na dveře a čekám. Čekám na ni. Snažím se dýchat bez ní dost dlouho na to, aby se osprchovala a oblékla. Moc se mi to nedaří. Pokaždé, když není v mé náruči, každou vteřinu, kdy mě nepohlcuje, myslím jen na to, že ji ztratím. Jak se mi ty lži, které jsem řekl svým spoluhráčům, vrátí jako bumerang. Je to jen otázka času. Po dneš